Olej na plátně, 60 x 45 cm, rámováno, datace 1948, signováno vpravo dole Hella Guth 48.
Vystaveno:
Hella Guthová : Rozpuštěné postavy, výstava ke 100. výročí narození , 7. února - 27. dubna 2008, Galerie Roberta Guttmanna, Praha.
Publikováno:
Arno Pařík, Hella Guthová : Rozpuštěné postavy, výstava ke 100. výročí narození, 7. února - 27. dubna 2008, Galerie Roberta Guttmanna, Praha, 2008, s.37,
Dílo nabízené do aukce pochází ze surrealistického období autorky a je jedním z děl reagujících na válečné období čtyřicátých let. Hella Guth pocházela z malé vesnice jménem Kostelní Bříza v Karlovarském kraji, ale její pozdější život je spojen s Vídní a Prahou. Guth je jednou z umělkyň židovského původu, jenž svým životem a tvorbou spadá do takzvané ztracené generace, jejíž život je provázán s hospodářskou krizí, radikalizací politických a kulturních názorů a v neposlední řadě s druhou světovou válkou a léty po ní a vyrovnávání se s tím, co napáchala. Guth nejdříve vystudovala střední průmyslovou školu ve Vídní a následně studovala jeden rok v německém ateliéru Williho Nowaka na Akademii umění v Praze, kde tvořila například spolu s Jakubem Bauernfreundem či Endré Nemesem. Autorčina raná tvorba je svázána s neoklasicistním směrem a náměty ovlivněnými civilismem dvacátých a třicátých let. Nabízené dílo spadá do autorčina pozdějšího období, kdy emigrovala z Československa do Velké Británie. Zde se Hella Guth stýkala například i s českými umělci Jakubem Bauernfreundem a Bedřichem Feiglem, s nimiž nasávala Londýnský kulturní život. Po prvních letech, kdy spíše přežívala, se Guthové dostalo stipendia od Kulturního odboru československé exilové vlády pro roky 42 a 43 a ona mohla začít opět naplno tvořit. Guthové první ukázky tvorby v roce 43 doznaly dobré kritiky a její dílo bylo hodnoceno jako srovnatel s předválečnou československou surrealistickou vlnou. Dílo Stroj proti zapomínání je obrazem, který uzavírá malířčino surrealistické období, jenž započalo začátkem čtyřicátých let. Jak název napovídá, námět zde odkazuje na válečné útrapy, které nesla, jak celá Evropa, tak Hella Guth a její rodina. Začátkem padesátých let se Guth přestěhovala do Paříže a započala svou tvorbu více geometrizovat a opouštět figurální formu, kterou později nalezla opět v 60. a 70. letech. Dílo Stroj proti zapomínání je přímo referenčním dílem výtečné kvality. Svou datací a formou spadá do jedinečného tvůrčího období autorky, její výpovědi o druhé světové válce, jejím boji s reáliemi a lásce k umění. Dílo je zajímavé nejen jako zástupce tvorby umělkyně židovského původu, ale jako ukázky českého umění čtyřicátých let pod zahraničním vlivem.