Olej na plátně, 70 x 111 cm, rámováno, datace 1872, signováno vpravo dole MHaubtmann.1872.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Šárky Leubnerové.
Komentář PhDr. Šárky Leubnerové:
Předložené plátno ve stylu pozdního krajinářského realizmu druhé třetiny 19. století představuje námět, který byl zvláště v německé krajinomalbě velmi oblíbený; do široka otevřenou přímořskou scenérii s čilým ruchem na pobřeží v atmosféře zapadajícího slunce.
Haubtmannův obraz Bárky na mořském pobřeží zachycuje s jistotou a mistrovstvím podvečer na pobřeží se třemi čluny vytaženými na písčitou pláž. Malba balvanů v popředí je pojata velmi realisticky v hutných barevných pastách, jejichž zvrásněný povrch evokuje zobrazená skaliska, pobřeží a ztišená vodní hladina, v níž se zrcadlí mohutná skála, jsou naopak zachyceny jemnějším malířským rukopisem. Právě osamělé skalisko v moři i krajina v lehkém oparu na pozadí v šedofialových tónech zesilují prostorové cítění celé scenérie. Drobná stafáž je suverénně zvládnuta lehkou malířskou zkratkou bez zbytečných detailů.
Dílo je datováno rokem 1872, tedy dobou, kdy Haubtmann vystavoval na pražské výroční výstavě obrazy zachycující italské pobřeží poblíž Janova. Dobový katalog neuvádí přesnější informace, ale lze se domnívat a krajina tomu nasvědčuje, že z této lokality pochází i předložené plátno.
Haubtmann patřil k poslední generaci krajinářů, která končila pražskou Akademii s odchodem již nemocného profesora Haushofera zpět do Mnichova. Jeho umělecká tvorba v Praze získala skvělé základy, které po celý život dál úspěšně rozvíjel, jak dokládá i jeho zastoupení v předních německých a českých státních i soukromých sbírkách, včetně Lenbachhaus Munchen nebo Národní galerie v Praze. Předložená práce je kvalitní ukázkou jeho díla z poloviny sedmdesátých let, tedy z jeho vrcholného období.
Významný malíř a krajinář, studoval práva na Univerzitě Karlově v Praze a malířství v ateliéru u prof. M. Haushofera na pražské akademii. Obě školy úspěšně dokončil a dokonce měl i chvíli advokátní praxi. Později se ale přestěhoval do Mnichova, kde se stal žákem J. Langeho. Podnikl řadu studijních cest po Švýcarsku, Itálii, Řecku, Egyptě a Norsku. Odtud zaslal na výstavu na pražském Žofíně v r. 1881 obrazy: Sutiny divadla u Taorminy, Chrám Heřin u Girgenti a Pohled na Amalfi. Jeho malby jsou nesmírně kvalitní a mistrovsky komponované, precizně zachycoval dění ve všech plánech obrazu s důrazem jak na kresebnost celku, tak pečlivost detailů. Jako krajinář maloval v plenéru a s velkou oblibou zejména pobřežní partie a krajiny s antickými ruinami. Díla vytvářel podle žádaného romantismu, později inklinoval k realistické malbě podle přírody. Z díla: Olivový háj u San Rema, Římská Campagna, Partie u Sorrenta, Zříceniny u Paesta, Monte Rosa, Norské fjordy, Piknik u jezera, pobřeží v Nettuno, ostrovy na norském pobřeží aj. Vystavoval v Krasoumné jednotě mezi lety 1895 - 97. Jeho dílo je zastoupeno v soukromých kolekcích a objevuje se na českém i evropském aukčním trhu.
Autor viz T 1/302, TB 16/123.