"Olej na lepence, 22 x 30,5 cm, rámováno, datace – 40. léta 19. st., signováno vlevo dole Havránek, zezadu opatřeno výstavním štítkem a razítkem.
Vystaveno a publikováno:
Klasikové 19. století, S.V.U. Mánes, 5. 4. - 27. 5. 2012, str. 32.
Havránkovy přepečlivé kresby a obrazy vstoupily do dějepisu českého výtvarného umění jako trochu stylové rarity. Ovšem žák Antonína Mánesa a Maxe Haushofera dokázal pracovat více způsoby, jak ukazují třeba německými romantiky ovlivněné obrazy z přelomu čtyřicátých a padesátých let. Pocházel z bohaté pražské právnické rodiny a disponoval také dostatečným materiálním zázemím stran kvality barev a štětců. Filigránský způsob malby, vytříbenost kompozic, koloritu a celkového aranžmá obrazu coby prodejního artefaktu dosáhly v případě Havránkově pozoruhodného maxima dokonalosti. Komorní krajinářská studie ukazuje ranou fázi Havránkova uměleckého zrání, kdy studoval pilně v plenéru terén, vegetaci a zkoumal souvztažnost detailů a celku.
Český malíř a kreslíř, studoval na pražské AVU u A. Mánesa, Ch. Rubena a M. Haushofera. Rád a hodně cestoval, se skicákem pak procházel krásná zákoutí okolo jezer v bavorských Alpách (Chiemsee, Königsee, Obersee), v r. 1846 s J. M. Trenkwaldem a rok nato s Haushoferovou školou prošel Šumavu (okolí Plešného jezera), před r. 1847 procestoval Polsko (okolí Haliče). V r. 1851 mu byl vydán pas do rakouských zemí, r. 1867 do Německa, Švýcarska a Anglie (z této cesty se nedochovaly kresby ani skicáře). Měl rád společenský ruch, organizoval plesy pražských umělců a kreslil jim taneční pořádky a programy. V semdesátých a osmdesátých letech učil kreslení toskánského arcivévodu a ilustroval jeho cestopisné knihy (Baleáry, Cesta z Egypta do Sýrie, Zátoka Korintská, Ostrov Vulcano). Ilustroval také edici Čechy v Ottově nakladatelství. Havránkovo dílo skvěle charakterizoval jinak přísný J. Neruda těmito výstižnými slovy: ""Poslední a nejrozkošnější manýrista český"".
Autor viz T 1/308, TB 16/164, B 5/437, NEČVU 1/249."