Olej na plátně, 70 x 99 cm, rámováno, datace 1966, signováno vpravo dole Hlinomaz 1966, zezadu opatřeno autorským přípisem s určením.

Vystaveno:

Josef Hlinomaz Malující šašour, Galerie U Betlémské kaple, 3. – 27. 11. 201.

Vzpomínky na budoucí Příbram, Galerie Františka Drtikola, Příbram, 2012.

Publikováno:

Katalog výstavy, Josef Hlinomaz Malující šašour, Praha, 2011, str. 26 – 27.

Velkoformátové plátno, které zde divák vidí pochází z ruky jednoho z nejoriginálnějších a zároveň nejméně zařaditelných malířů druhé poloviny dvacátého století českého uměleckého prostoru. Josef Hlinomaz zde rozehrává svou klasickou hru nadsázky, svérázného humoru a tvarosloví. Plátno s názvem Konečná stanice nám nabízí nevšední imaginaci svého autora. V popředí plátna vidíme tři svérázné postavy, dvě ženy a jednoho muže. Všechny postavy mají společný detail, a to běloskvoucí obličej, který z každé z nich dělá figuru maškarní stylizace. Za nimi kráčí zástup identických bílých postav, které z nedaleké zatáčky kráčí do útrob fantaskní budovy reprezentativní podoby. Tato budova se z části zračí jako hmotná a z části jako jen odraz reality, kdy divák vidí skrze ni do dáli plátna. Za jmenovanými třemi postavami je také ona konečná zastávka, v tomto případě tramvajové linky, kterou zosobňuje, jak červený vagón, tak veliká, okrouhlá značka s mužem ověnčeným mnoha metály. Diváka tak napadne klasická cesto k pojmenování té které zastávky a ulice dle zasloužilé historické postavy. Celé dílo se nese v jemném podvečerním světle, halícím námět do snové nálady. Dílo nese kompilaci mnohých fragmentů autorovy tvorby, ač je to fantaskní krajina, iracionální spojení či nahodilé znaky, vše dohromady tvoří nezaměnitelnou podívanou pod taktovkou svébytného humoru Josefa Hlinomaze, podtrženou netoliko častým velkým formátem práce.