Olej na plátně adjustovaném na kartonu, 52 x 62,5 cm, rámováno, datace 1928, signováno vpravo dole A. Hofbauer 28, zezadu opatřeno výstavním razítkem.
Posoudil a pravost potvrdil PhDr. Mgr. Michael Zachař.
Vystaveno:
Mánes, 1935, č. kat. 59.
Arnošt Hofbauer (1869 – 1944) Obrazy, kresby, grafika, z rodinného archivu, Galerie Diamant S.V.U. Mánes, 1. 11. 2013 - 29. 11. 2013;
Publikováno:
Tereza Novotná, Arnošt Hofbauer: obrazy, kresby, grafika, z rodinného archivu, S.V.U. Mánes, 2013, č. 15.
Komentář PhDr. Mgr. Michaela Zachaře:
Tvorba Arnošta Hofbauera je neobyčejně zajímavá, málo známá a dosti kosmopolitní. Sám prošel kus světa a pomáhal takříkajíc otvírat okna do Evropy jako jeden z klíčových hybatelů Spolku výtvarných umělců Mánes v době kolem roku 1900. Maloval zprvu ornamentální a dekorativní kompozice a alegorie, zvládal i monumentalní úlohy jako opony či velkoformátové plakáty. Jako znalý zahradník rád maloval květiny a zcela suverénně zvířata, zejména exotická jako levharty či papoušky. Byl jedním z průkopníků a spoluzakladatelů moderní české grafiky, též významný organizátor kulturního a společenského života napříč umělci a vědci - byl spřízněn s rodinou Heyrovských (Jaroslav Heyrovský byl nositel Nobelovy ceny za chemii). Vyzrálá tvorba 20. a 30. let přinesla zajímavé krajinářské i figurální imprese i exprese z okolí Lužnice či z Krkonoš, jak dokladá vzácný obraz z umělcovy pozůstalosti vystavěný na autorově jubilejní výstavě v Mánesu (na rubu výstavní razítko).
Malíř, grafik a pedagog, byl žákem F. Ženíška na UMPRUM a poté studoval na AVU v ateliérech u prof. M. Pirnera a V. Hynajse. Praxi získával ve Vídni, kde se věnoval specifickému divadelnímu malířství. V r. 1900 navštívil Světovou výstavu v Paříži a vykonal řadu studijních cest - Berlín (1903), Dalmácie a Černá Hora (1905), Ravenna a Florencie (1910). Viděné výstavy v Evropě ho navedly k uspořádání výstavy A. Rodina v Praze. V grafice si osvojil techniku leptu, v malířství pak upřednostnil olej a pastel. Námětově se věnoval figurální tematice, ale i krajinářství. Proslul jako vynikající kreslíř exotických zvířat - tygrů, pardalů nebo panterů. Naučil se také fresky a spolupracoval nejprve s M. Alešem a pak se slavným architektem K. Hilbertem. Společně se svým bývalým učitelem V. Hynaisem se podílel na freskách v Národním muzeu. Podílel se na nástěnných malbách v kostelech v Přešticích, Vojenicích, ale i na známém Rottově domě na Malém náměstí v centru Prahy. Byl jedním ze zakládajících členů S.V.U. Mánes, se kterým hojně vystavoval po Čechách a Moravě.
Autor viz T 1/347, TB 17/235, B 5/573, NEČVU 1/272.