Olej na překližce, 34 x 26,5 cm, rámováno, signováno vlevo dole Vlastimil Hofman.
Malíř s česko-polskými kořeny patřil významným osobnostem zejména pro své meziválečné období. Vystudoval Akademii v Krakowě u J. Malczewského. V roce 1899 odjel studovat do École nationale supérieure des Beaux-Arts v Paříži. V roce 1902 poprvé vystavoval svá díla veřejnosti v rámci sdružení polských umělců „Towarzystwo Artystów Polskich „Sztuka. Následovaly výstavy v Praze, Mnichově, Amsterdamu, Římě, Berlíně, Praze, Vídni a Varšavě. V roce 1905 namaloval cyklus obrazů „Vyznání“, díky kterému získal skutečný mezinárodní věhlas. V roce 1907 se stal členem hnutí Vídeňská secese. V roce 1912 se stal lektorem na krakovské Akademii. Od začátku první světové války až do roku 1920 se usadil nejdříve v Praze a následně v Paříži. V roce 1921 se vrátil do Krakova, kde si nechal popolštit jméno z českého Vlastimil na Wlastimil. Za druhé světové války zachycoval zejména na kartony pohnuté osudy polských vojáků, načež se přesunul podle svých biografistů do Palestiny, kde zůstal až na do konce války. Poté se usadil v Sudetech, kde se začal věnovat obrazům s religiózní tematikou, ale věnoval se i námětům sportu a portrétům. Za své malířské umění byl vyznamenán řadou prestižních ocenění.
Autor viz V 2/467, TB 17/283, B 5/575.