Akvarel na kartonu, 31 x 32 cm, rámováno, v paspartě, pod sklem, signováno vlevo dole Vlastislav Hofman.
Provenience:
Z pozůstalosti autora.
Publikováno:
Nešlehová Mahulena (ed.), Vlastislav Hofman, Společnost Vlastislava Hofmana s.r.o., Praha 2004, st. 141.
Základem autorova uměleckého postoje se od počátku desátých let stávalo uplatnění takové moderní formy, která byla schopna synteticky a věcně vyjevit danou věc a zároveň sama o sobě obsahovala vlastní myšlenkový náboj. Svůj požadavek pojmenoval „idealitou formy“ a obšírně se o něm rozepsal v textu „Duch přeměny v umění výtvarném“. O podobném pojmu též hovořil i Josef Čapek. Hofman šel svou tvorbou po citovém výrazu. Ten měl nejen přispět ke zformování reality, ale také k dobývání její podstaty, jejího skrytého duchovního smyslu. Nabízené dílo Krajina spadá do autorovy tvorby okolo roku 1917, kdy se Hofman vydal také cestou zachycení tvárnosti krajiny. Umělec již zkušenosti s krajinomalbou měl, ale zde ji počal prohlubovat. Jeho malířské tvorbě jistě dodal impuls i úspěch výstavy kreseb k F. M. Dostojevskému ve Štencově grafickém kabinetu na jaře 1917. Velkého pochopení a chvály se Hofmanovi dostalo především od Špály s Bartošem a též od Floriána s Reynkem. Hofmanovy krajiny z desátých let jsou lehké svou barevnosti, krystalicky čisté svou formou. To vše, za pomoci techniky akvarelu jim dodává navíc potřebnou atomizaci a vzájemné modelační vztahy barevných ploch. V těchto krajinách je znát sepětí autora s danou zemí. Hofman se v daném díle nedopouští experimentálního pojetí, volí lokální barevnost, námět, jenž interpretuje expresivní rukopisnou formou. Hofman v Krajině mistrně zachycuje ladění daného místa s minimem výtvarných prostředků a podává divákovi jasnou a zároveň citovou sondu do dané krajinné partie.