Olej na plátně, 59 x 81 cm, rámováno, datace – 20. léta 20. stol., rentoilováno, zezadu opatřeno výstavním štítkem.
Vystaveno:
Má vlast - Pocta české krajinomalbě, Galerie Diamant S.V.U. Mánes, 4. 9.–1. 11. 2015.
Autor zde ukazuje pohled na mlýn, lidské dílo, které již zažilo nějaké to léto a stále odolává času jako pomník lidské tvorby. Budova vylézá na diváka z kraje zalesnění. Její vztah s lesním porostem je v symbióze, a přesto je to on, kdo je pomyslnou překážkou. Budova hraje světlou okrovou a okenní otvory jsou zde v jedné řadě, v přední pohledové linii. Dílo pochází z dvacátých let dvacátého století tvorby autora a je již vyzrálým produktem malíře, který měl tu čest cestovat do cizích dálek s takovými velikány, jako Otakar Nejedlý. Ten mu byl jak učitelem, tak průvodcem v díle. Autor své inspirace nasával z díla Courbeta či Cézanna. V jejich šlépějích se chtěl vydávat a zaznamenat. Mlýn v díle stojící si hraje s realistickou linkou, ale přesto se malíř oddává stylizaci a barevným efektem. Dílo na diváka působí velice mělce a přívětivě. Diváka objímá svou náladou modravé oblohy a zemitou okrovou stavení, které se zdá být blízké na pár kroků, vybízejíc k prozkoumání. Josef Hubáček se zde ukazuje jako samostatný umělec, malíř výsostných kvalit a tvůrce kvalitních děl.
Autor viz T 1/383.