Olej na plátně, 99 x 134 cm, rámováno, datace okolo r. 1928, signováno vpravo dole A. Hudeček, zezadu opatřeno pozůstalostním razítkem.
Vyobrazený kostel ze slovenské obce Zboj byl převezen r. 1967 do skanzenu v Bardějovských Kúpelích.
Posoudil a pravost potvrdil PhDr. Mgr. Michael Zachař.
Komentář PhDr. Mgr. Michaela Zachaře:
Dvacátá léta jsou už dobou samostatné Československé republiky a Hudeček patřil k těm výtvarníkům, jež východ vždy silně přitahoval. Od roku 1920 jezdil každoročně do Tater, bydlel zpravidla v Banské Bystrici nebo na Štrbském plese, odkud podnikal dlouhé vysokohorské túry. Na několika fotografiích vidíme Hudečka ve výstroji zkušeného turisty, s malířskou skříňkou a batohem kartonů. Podle studií a skic, z nichž ostatně mnohé zničil, vypracovával následně v ateliéru velké obrazy. Kromě efektních štítů hor se ovšem také věnoval starobylým památkám a namaloval mnoho dřevěných kostelů nejen na Slovensku, například v okolí Bardejova, ale i ve vzdálenější Podkarpatské Rusi, kde měl dokonce státní zakázku na doporučení prof. Zdeňka Wirtha. Tamní studie lidových staveb a kostelíků následně Hudeček vystavil na dvou výstavách v Národopisném muzeu v Praze roku 1929 a 1937. Hudečkovy malby jsou zcela dle zadání popisné, dokumentární, ale v krajinném rámci pojatém v efektní postimpresionistické sazbě, s výraznými barevnými akcenty.
Významný český malíř krajinář, studoval v ateliérech profesorů M. Pirnera a V. Brožíka na AVU v Praze a později také na akademii v Mnichově u prof. O. Seitze. Zpočátku se věnoval figurální malbě a aktům a v r. 1895 si zařídil v Praze ateliér. Připojil se ke skupině malířů, kteří se pod vedením J. Mařáka věnovali krajinomalbě, zvláště pak v okolí Okoře. V této skupině byl také A. Slavíček. V r. 1898 vystavoval na první výstavě spolku Mánes a v r. 1900 uspořádal svou první výstavu ve Vídni. Podnikal opakované studijní malířské cesty po Itálii a Sicílii, kde ho okouzlily mořské scenérie. Inspiraci pro svou mimořádnou krajinářskou tvorbu čerpal v okolí středočeského Kolína, Police nad Metují, ale také na Slovensku, Podkarpatské Rusi, v Tatrách, na Rujáně a dokonce i v Praze. V krajinářství dosáhl značného věhlasu, v námětech se věnoval zobrazování působivých krajin, lesních porostů, selských stavení a mistrovsky se mu dařilo zachycovat lyrickou atmosféru a náladu. V jeho realistickém malířském rukopisu je vidět odraz malířských štětců J. Mařáka, A. Slavíčka a někdy i francouzských impresionistů. V poslední době patří mezi sběrateli velmi vyhledávané autory.
Autor viz T 1/386, TD 77, V 2/500, TB 18/33, B 5/649, NEČVU 1/291.