Olej na plátně, 47 x 63 cm, rámováno, datace - 1923, signováno vpravo dole Jiří Jelínek.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa.
Vystaveno:
Devětsil, Museum of Modern Art Oxford a v Design Museum London (červen-červenec 1990);
Devětsil, Mücsarnok, Budapest (únor-březen 1989);
Devětsil, Muzeum Sztuki w Lodzi (červen 1989, obr. 19);
Devětsil, Galerija suvremene umjetnosti Zagreb (září – říjen 1989, obr. 14);
Devětsil, Dům umění města Brna (duben - květen 1986);
Devětsil, Staroměstská radnice v Praze (červen - červenec 1986);
Bazar moderního umění, Praha (listopad – prosinec 1923).
Publikováno:
Jiří Jelínek, Středočeská galerie v Praze, 1971, č. kat. 6;
Pásmo, č. 5, ročník 2, 25. 1. 1926, str. 65;
Host, ročník IV., 1924-1925, str. 225.
Komentář PhDr. Karla Srpa:
Někdy se stává, že při přípravě rozsáhlé výstavy se některé důležité exponáty podaří objevit až na poslední chvíli, takže je nelze zařadit do katalogu, avšak na výstavě se objeví. Platí to i o dvou obrazech Jiřího Jelínka, které si po celý život uchovával ve svém majetku Jelínkův přítel. Z hlediska brněnské a pražské výstavy Devětsilu v roce 1986 to byl mimořádně cenný přínos. Proběhla v dubnu a květnu 1986 v brněnském Domě umění a od. 3. června do 6. července 1986 na pražské Staroměstské radnici. Obě práce (Nábřeží a Krajina) na ní byly zařazené mimo katalog. Jejich účast na obou výstavách dokumentuje archivní fotografie z premiéry Devětsilu v Brně, kde jsou zavěšené vedle obrazů Jindřicha Štyrského. Jelínek byl členem Devětsilu v jeho formativním druhém období, v letech 1923-1925, byl přítel Jindřicha Štyrského a byl svědkem, kdy se na ostrově Korčula seznámil Štyrský s Toyen. Obdobně jako Toyen, používal přezdívku Remo (vymyslel si ji zřejmě sám), kterou krátkodobě uváděl během členství v Devětsilu, avšak později se opět vrátil ke svému původnímu jménu, zejména během pařížského období, kdy působil se skupinou Abstraction-Creation (1932-1935). Jelínek se stal jedním z představitelů abstraktního malířství a následně důležitou osobností skupiny Kvart. Posuzovaný obraz nás však vrací do období, kdy byl Devětsil v plném proudu. Tehdy byl v popředí zájmu zejména purismus, vyznačující se čistotou forem, odkazy na antický řád a krajním výrazovým zjednodušením. Všechny tyto znaky Nábřeží nese, jak naznačuje voluta při levé straně obrazu a váza při pravé. Uprostřed je pohled na plochy zdí, náznak železné konstrukce mostu a koruny stromu. Prostor je stlačen do plochy, která dává vyniknout jemnému malířskému rukopisu. Dílo patří ke skvělým ukázkám tvorby vrcholného Devětsilu.
Dílo bylo v prvém hodnotícím katalogu Jiřího Jelínka z roku 1971, vydaném Středočeskou galerií v Praze, datováno rokem 1923 a bylo v něm reprodukováno (č. k. 6). Na putovních výstavách Devětsilu z konce osmdesátých let bylo zařazeno do roku 1924 a tímto vročením dále uváděno. Toto vročení mohla vyvolat jeho dobová reprodukce v časopisu Pásmo (číslo 5, ročník 2, 25. 1. 1926, kde na s. 65 se nachází jeho reprodukce; jako autor je uveden Remo a rok je 1924), avšak zřejmě vůbec poprvé bylo dílo otištěno v časopise Host, ročník IV, 1924-1925 na s. 225 s tímto popiskem: Remo, Nábřeží, Praha 1923. Lze se tudíž vrátit k roku 1923 z jednoho důvodu. Pod jménem Remo se Jelínek zúčastnil legendární výstavy Bazar moderního umění, které proběhla v listopadu-prosinci 1923. Na výstavě měl dva oleje (č. k. 106 a č. k. 107) a několik obrazových básní pod názvem Nábřeží. I když většina prací Jelínka z Bazaru moderního umění dodnes nebyla dohledána a lze předpokládat, že se nedochovaly (vyjma jednoho obrazu, uloženého dnes v Národní galerii v Praze pod názvem, jenž mu byl dán pravděpodobně dodatečně Pohled z okna, O 15817; tento obraz byl reprodukovaný v antologii Poetismus z roku 1967 na s. 149 pod názvem Nábřeží, jenž je zřejmě jeho původní), pak posuzovaný obraz Nábřeží s velkou jistotou na výstavě Bazar moderního umění zastoupený byl. O to více vzrůstá jeho důležitost v dějinách českého moderního umění. Jelínkova díla jsou vzácná, jiné známe pouze z reprodukcí v dobových časopisech (např. Krajina, 1923, Veraikon X, č. 3-5, 1924, s. 40; Host IV, č. 3, 1924-1925, s. 85). Remo psal rovněž příležitostné proklamativní texty. Jeden zveřejnil v čísle Veraikonu, věnovaného Devětsilu (Veraikon, X, číslo 3-5, 1924) pod názvem Situace na počátku roku 1924 (s. 30-34).
O významu objevu svědčí i to, že Nábřeží bylo v následujících reprízách výstavy Devětsilu již do katalogu zařazeno a ve třech katalozích, vydaných u příležitosti jeho repríz i otištěno (číslo katalogu 84). Byl jsem tehdy kurátorem všech zahraničních repríz za Galerii hlavního města Prahy. Nábřeží bylo otištěné v katalozích: Devětsil, Mücsarnok, Budapest (únor-březen 1989, jde o reprodukci přes obě strany), Devětsil, Muzeum Sztuki w Lodzi (červen 1989, obr. 19) a Devětsil, Galerija suvremene umjetnosti Zagreb (28. 9. – 22. 10. 1989, obr. 14). Následovala ještě výstava Devětsilu v Museum of Modern Art Oxford a v Design Museum London (červen-červenec 1990), na níž byly zřejmě oba obrazy rovněž zapůjčeny.
Obraz Nábřeží je mimořádným objevem, který podstatně doplňuje poznání českého malířství dvacátých let minulého století. Jelínkovo dílo z dvacátých let, na rozdíl od jeho pozdějších období, je téměř nedostupné a zřejmě se již nepodaří najít jeho další příklady.
Malíř a kreslíř. Studoval na akademii v Praze u Vlaha Bukovace a Jakuba Obrovského. Seznámil se roku 1922 na Jadranu s Toyen a Jindřichem Štyrským. Vystavoval v Devětsilu. Vzdělával se v Paříži u Fr. Kupky. Stal se členem skupiny Abstraction - Creátion. Ovlivněn Derainem a japonskou kresbou. Tvořil do roku 1938 abstraktní kompozice. Maloval dělníky, továrny, tváře žen a zátiší.
Autor viz T 1/428, V 2/539, B 6/60.