Kombinovaná technika na plátně, 40 x 30 cm, rámováno, datace 1991, signováno vlevo dole J. JÍRA 91.
Josef Jíra se v předloženém díle projevuje jako svébytný malíř s osobitým přístupem k technice malby. Dílo provází typické znaky autorovy tvorby, jako silně nanášené barevné pasty, jedinečné tvarosloví postav a generalizace reálii. Vidíme zde typizovanou postavu s jedním okem z profilu, která drží ony barborky. V pozadí vidíme zasněžený svah, na kterém jaksi visí malá chaloupka, nad níž se tyčí tmavé vršky. Zvyk tzv. barborek vychází ze svátku sv. Barbory, kdy se dvacet dní před vánočními svátky, 4. prosince, nařeže svazek třešní či višní, aby v pokoji tepla domova na vánoční svátky vykvetly. Tento zvyk provází vícero významů, jako proběhnuvší slunovrat, pověru o vdaní se dívky, co nechala vykvést květy či příchod nového světla v podobě Ježíše Krista. Snad posledně jmenovaný obraz podtrhuje běloskvoucí anděl, korunující kompozici této malby. Religiózní náměty pro Jírovu tvorbu nejsou žádnou výjimkou a dílo zde nabízené to nejen dokládá, ale je i malým důkazem pro autorovu svébytnost na poli českého postmoderního umění.