Olej na kartonu, 50 x 65 cm, rámováno, datace – okolo 1925, signováno vlevo dole Kaván. Posoudil a pravost potvrdil PhDr. Mgr. Michael Zachař. Vystaveno: Goltzova tvrz, František Kaván – dílo po roce 1900, 18. 6 – 14. 8. 2011. František Kaván, Český rok v krajinách, 24. 4 – 30. 9.. 2018, galerie Kooperativy v Praze. Publikováno: Goltzova tvrz, František Kaván – dílo po roce 1900, kat. č. 94. František Kaván (1866 – 1941), Dílo, Spolek výtvarných umělců Mánes, Pojišťovna Kooperativa, Praha 2018, str. 520, č. soupisu 1493. Dílo významného českého malíře, krajináře, básníka a překladatele, úspěšného žáka J. Mařáka. Kavánovo pojetí krajiny navazuje na Chittussiho tradici a to zejména v jeho důrazu kladeném na atmosféru a náladu krajinného rázu. Tato citlivost jej také přivádí do okruhu českého symbolismu a spojuje se s nastupující modernou. Kaván sám o svém díle hovořil jako o romantickém symbolismu. Pohledy do přírodní krajiny zachycuje pomocí impresivně laděného realismu, nejznámější jsou pak jeho zimní motivy. Většinu svých námětů čerpal ze svého rodného kraje, maloval především Krkonoše, Českomoravskou vrchovinu a Železné hory. ‘Jarní podmrak’ je reprezentativní ukázkou Kavánovy práce s barvou a světlem, malíř zde pigment nanáší rychlými a silnými tahy štětce v několika vrstvách, čímž vytváří potřebnou hloubku. Také zvolený pohled do krajiny je pro dnešního diváka velice zajímavý, neboť v něm nalezneme v současnosti již téměř zmizelé krajinné prvky, jako například pole rozdělující meze či mezní kameny. Neobvyklým detailem je rovněž postava rolníka sklánějícího se nad polem, neboť Kavánovy krajinomalby jsou většinou zachyceny bez přítomnosti člověka. František Kaván se zcela jistě řadí k nejvýznamnějším českým krajinářům spolu s Antonínem Slavíčkem a Otakarem Lebedou. Jeho dílo je hojně zastoupeno mj. ve sbírkách Národní galerie v Praze.