"Olej na kartonu, 51 x 66 cm, rámováno, pod sklem, datace po r. 1918, signováno vlevo dole Kaván spolu s přípisem s určením.
Posoudil a pravost potvrdil PhDr. Mgr. Michael Zachař.
Komentář PhDr. Mgr. Michaela Zachaře:
V závěru druhého vítanovského období po roce 1918 Kaván výrazně posílil barevnost svých plenérových i ateliérových krajin, někdy až fauvisticky rozehraných, přičemž zvlášť pozdně jarní a letní partie vyšťavil bohatou škálou okrů a zelení. Představený obraz s autentickým názvem v autorské signatuře je krásný polní motiv předjaří pod široce rozklenutou extenzívně modrou oblohou s efektním odrazem v polním kališti a reprezentuje výborně toto v kontextu Kavánova renomé mírně podceněné období a potvrzuje, že i v tomto vyzrálém malířském odkazu lze najít kvalitní obrazy. Ty vznikaly v širším okolí Hlinska, zvláště u Vítanova, Trhové Kamenice, Rváčova nebo Dřevíkova. Takto typické autorovy obrazy jsou vesměs i součástí výzdoby veřejných budov či muzejních a galerijních sbírek, zároveň patří ke stálicím sběratelského soupeření mnohých zájemců o tradiční českou krajinomalbu.
Významný český malíř, krajinář, básník a překladatel. Studoval u profesora J. Mařáka na AVU v Praze, předčasně ale v r. 1896 školu ukončuje a živí se jako svobodný umělec. Navazuje na Chittussiho pojetí krajiny hlavně v jeho důrazu kladeném na atmosféru a náladu. Tato citlivost jej také přivádí do okruhu českého symbolismu a spojuje se s nastupující modernou. Sám o svém díle hovoří jako o romantickém symbolismu. Od r. 1897 se stává členem S.V.U. Mánes. Po roce 1900 se vrací opět ke krajinomalbě, kterou zachycuje pomocí impresivně laděného realismu, nejznámější jsou jeho zimní motivy. Do dějin českého krajinářství se natrvalo vryl svými ""vítanovskými sněhy"", kterých si cení nejvíce. Většinu svých námětů čerpá ze svého rodného kraje, maloval především Krkonoše, Českomoravskou vrchovinu a Železné hory. Za obraz Podmrak, který namaloval od rodné chalupy, získal v r. 1900 na světové výstavě v Paříži diplom a zlatou medaili. Jako básník se stýkal s okruhem Moderní revue. Dokonalé vyjádření nálady zůstává také hlavní motivací jeho celoživotního díla, což z velké části zapříčinilo velký sběratelský ohlas, který neustal dodnes. František Kaván se zcela jistě řadí k nejvýznamnějším českým krajinářům spolu s Antonínem Slavíčkem a Otakarem Lebedou. Jeho dílo je početně zastoupeno ve sbírce Národní galerie v Praze a také v Krkonošském muzeu v Jilemnici.
Autor viz T 1/474, TD 90, V 3/28, B 6/176, NEČVU 1/343."