Dotaz na položku
Odeslat dotaz na položku odborníkovi European Arts Investments s.r.o.
Díky souhlasu s využitím technologie cookies nám dovolíte ukázat Virtuální prohlídku i přímý přenos z našich aukcí přímo na našich stránkách.
Vyhráváte, Váš limit na vyžádání. Limit lze zvýšit.>
Tuš na papíře, 100 x 70 cm, rámováno, pod sklem, datace 2005, signováno dole uprostřed Kolíbal 2005.
Významný český malíř, grafik, sochař, scénograf, ilustrátor a pedagog, studoval u A. Strnadela na VŠUP v Praze a u F. Tröstera na DAMU v Praze. Od r. 1954 byl členem Umělecké besedy. V r. 1956 se setkal s Alexanderem Calderem a na jeho tvorbu reagoval nestabilními prostorovými formami. V r. 1960 spoluzakládá skupinu UB 12. V 60. letech omezil výrazové prostředky na jednoduché geometrické tvary. Jeho díla jsou odrazem vyššího řádu, práce odhalují nejednoznačnost lidského vnímaní a bohatost různých přístupů. Od 60. let se věnuje také kresbě a knižním ilustracím. Od druhé poloviny 70. let Kolíbala stále více přitahovala iluze a její popírání. Geometrie je stále základem, slouží však pro díla, která vedle své konstruktivní iluzivnosti pracují s narušováním a rozrušováním viděného, povrch bývá často dopracováván subjektivním rukopisem. Ke konci 80. let dochází k další podstatné proměně Kolíbalova díla. Bylo mu uděleno stipendium DAAD, spojené s ročním pobytem v Západním Berlíně. Začal tvořit Berlínské kresby, v nichž základním geometrickým jazykem přímek, kružnic a průsečíků hledal řád, harmonické shody či možnosti shod. Ani zde zcela neopustil možnosti fikce, je to však fikce konstruktivní, neskrývaná, která nahradila dřívější dekonstrukce a rozrušování. V letech 1990 až 1993 vedl Kolíbal jeden z ateliérů na AVU v Praze. Vedle své vlastní tvorby se také od 90. let podílel na instalacích velkých výstav, včetně dlouholeté spolupráce s NG v Praze na podobě jejích stálých expozic. Od r. 1999 vytvářel reliéfní série, započaté Černými reliéfy, systematicky se jim věnoval v letech 2008 - 2010. Černé reliéfy řeší problém vrstvení a prosazují se obrysovou hrou forem a matným, rukopisně čitelným, černým povrchem. Naproti tomu Bílé reliéfy (2011) zdůrazňují geometrickou kresebnost s akcenty železného prvku na neutrálním bílém povrchu. Na základě těchto kreseb vznikají také velkoformátové nástěnné kresby, poprvé realizované v prostoru Galerie Zdeněk Sklenář. Zatím poslední fází tvorby jsou Šedivé reliéfy (2012). Ty jsou svého druhu syntézou zkušeností a motivů Bílých kreseb, objektových či reliéfních prací ze 70. a 80. let a obou předchozích reliéfních řad.
Autor viz Ch 5/323.
Odeslat dotaz na položku odborníkovi European Arts Investments s.r.o.