Olej na plátně adjustovaném na lepence, 24,5 x 29 cm, rámováno, datace 1926, signováno vlevo dole Old. Koníček 1926.
Malíř, studoval na pražské AVU v ateliéru u prof. V. Bukovace a R. Ottenfelda. Poprvé vystavoval ještě před nastoupením na akademii a jeho obrazy zaznamenaly solidní úspěch, protože v r. 1908 měl výstavu v Rudolfinu a v r. 1910 se stal členem S.V.U. Mánes. V r. 1914 musel narukovat do armády a bojovat na italské frontě. Po válce byl osloven, aby namaloval cyklus obrazů s tématem jeho válečných zkušeností. Vzniklo tak 41 obrazů Z italských bojišť. Oslovovala ho tvorba P. Cézanna, O. Friese a A. Deraina. Věnoval se malování podobizen, aktů, figurálních kompozic a zátiší. Řada jeho obrazů je vysoce ceněna pro svou téměř až dokumentaristickou kvalitu. V r. 1920 vystavoval obrazy v Krasoumné jednotě v Praze. Podnikl řadu studijních cest po vlasti i Evropě a zapojoval se aktivně do evropského dění, obesílal výstavy v zajímavých místech, takže jeho obrazy byly vystaveny v galeriích v Paříži, Curychu, Bernu, Bolzanu, Benátkách, Římě, Vídni a v domácím prostoru, kromě Prahy také v Hradci Králové, Lomnici nad Popelkou nebo v Přerově. Po období, kdy byl jeho malířský odkaz spojován se záměrně zapomínaným tématem československých legionářů, se v poslední době těší oprávněnému oživení zájmu.
Autor viz T 1/522, V 3/94, NEČVU 2/1002.