Olej na plátně, 68,5 x 55 cm, rámováno, datace – okolo r. 1925, signováno vlevo dole Old.Koníček.
Posoudil a pravost potvrdil PhDr. Mgr. Michael Zachař.
Malíř, studoval na pražské AVU v ateliéru u prof. V. Bukovace a R. Ottenfelda. Poprvé vystavoval ještě před nastoupením na akademii a jeho obrazy i on zaznamenaly solidní úspěch, protože v r. 1908 měl výstavu v Rudolfinu a v r. 1910 se stal členem S. V. U. Mánes. V r. 1914 musel narukovat do armády a bojovat na italské frontě. Po válce byl osloven, aby namaloval cyklus obrazů s tématem jeho válečných zkušeností. Vzniklo tak 41 obrazů Z italských bojišť. Oslovovala ho tvorba P. Cézanna, O. Friese a A. Deraina. Věnoval se malování podobizen, aktů, figurálních kompozic a zátiší. Řada jeho obrazů je vysoce ceněna pro svou téměř až dokumentaristickou kvalitu. V r. 1920 vystavoval obrazy v Krasoumné jednotě v Praze. Podnikl řadu studijních cest po vlasti i Evropě a zapojoval se aktivně do evropského dění, obesílal výstavy v zajímavých místech, takže jeho obrazy byly vystaveny v galeriích v Paříži, Curychu, Bernu, Bolzanu, Benátkách, Římu, Vídně a v domácím prostoru, pak kromě Prahy, také v Hradci Králové, Lomnici nad Popelkou nebo v Přerově. Po epizodě, kdy byl jeho malířský odkaz spojován se záměrně zapomínaným tématem Československých legionářů, se v poslední době těší oprávněného oživení.
Autor viz T 1/522, V 3/94, NEČVU 2/1002.