Olej na překližce, 61,5 x 53 cm, rámováno, datace 1946, signováno vpravo nahoře Jan Kotík 46.
Posoudila a pravost potvrdila PhDr. Iva Mladičová, Ing. arch. Martin Kotík a Ondřej Kotík.
Dílo bude zařazeno do rozšířeného vydání monografie Jana Kotíka autorky I. Mladičové.
Naskýtá se nám pohled na spící ženu, ležíc přikrytou pod dekou fialové barvy, která ledabyle tělo ženy oděné do červené halí a poskytuje komfort tepla. Žena se zdá ještě oblečena do svého denního převleku, a zde ji divák vidí již vyčerpanou, po dlouhém dni, na pokraji sil, spící, již ve světě fantazie a snění. Skupina 42, do které autor díla Jan Kotík patřil sledovala život obyčejného lidství v městské krajině, její fungování se vší surovostí a bolestí, kterou přináší. Netypická a originální orientace Skupiny 42 spíše na anglosaský svět přivedla její aktéry ke zcela k novým tématům a horizontům tvorby. Zdánlivě obyčejné a neprvoplánové motivy, jako jsou automobily, komíny, továrny se svým kouřem a hlukem a v neposlední řadě i lidský faktor v této novodobé džungli, byl tématem, kterým se aktéři skupiny rádi a pilně zabývali. Dílo, jenž je příkladem právě takového zaujetí, nám předkládá právě již dobojovaného jedince, v tomto případě ženy, která spočinula po svém osobním boji na postel, a teď spí tvrdým, zaslouženým spánkem. Jan Kotík zde použil velice expresivní, silné a pastózní barvy, v jejich plném procítění a projevu. Spící ženu nám představuje v jejím intimním prostoru, v její nefalšované poloze vyčerpaného člověka. Ženě svítí na čelo záře světla, nejspíše od pouličního světla, či domácího osvětlení, přesto spí dále. Kotík v daném obraze divákovi podává přímou reportáž děje, surově a nefalšovaným způsobem, divákovi nedává na výběr a staví ho před jasný motiv. Nabízené dílo je skvělým a vzorovým dílem skupinového ražení, je skvělou příležitostí nahlédnout za okraj myšlení Skupiny 42 a seznámit se s ním v jeho realistické podobě.
Autor viz T 1/538, TD 102, V 6/162, B 6/296, NEČVU 1/386.