Olej na plátně, 65 x 49 cm, rámováno, signováno vlevo nahoře L. Kuba, zezadu opatřeno razítkem sbírky Poděbradské galerie.
Posoudil a pravost potvrdil PhDr. Mgr. Michael Zachař.
Publikováno:
Kolektiv autorů, Ludvík Kuba malíř, Praha 1946, soupis díla, r. 1912, figury, č. 14.
Portrétovaná žena sedí v útulném prostoru pokoje se zelenavými tapetami se vzorem pavích ocasů. Žena se ani neusmívá, ani nermoutí, spíše zachovává poctivé dekorum slušící se na portrétovanou. Ludvík Kuba, velký malíř lidského údělu a nádherných slovanských krajin, se zde projevuje jako výtečný malíř podobizen. Není to však portrét reprezentativního typu, který by měl viset na výsostném místě, jedná se o portrét psychologický, který neomezuje svého majitele na místo usazení, ale je výtečnou ukázkou pozdně impresionistického ražení, výtečnou finesou Ludvíka Kuby. Dílo je ukázkou malířova citu pro zachycení lidství v nás, pro zachycení krásy ženy v jejím prostředí, v jejím království. Ludvík Kuba proslul nejen jako výtečný malíř, ale též jako zapálený etnolog a tvůrce mnoha pojednání o slovanském lidu napříč evropským kontinentem. Sedící žena je přímo referenčním díle autora, jeho tvorby z desátých let dvacátého století. Nepozbývá žádné z propriet umělce, ať je to využití barevnosti detailů interiéru, či jeho pověstná barevná skvrna růžovějícího tónu, který jeho dílem prochází jako jasný podpis. Ludvík Kuba se zde představuje jako malíř lidí, jako výtečný malíř barvy.