Olej na plátně, 65 x 54 cm, rámováno, datace – kol. r. 1930, signováno vpravo dole Coubine.
Konzultováno s Prof. PhDr. Tomášem Vlčkem.

Jeho kytice a obecně zátiší patří spolu s krajinami a akty k základnímu umělcovu odkazu. Téma vyhovovalo Kubínově přesvědčení o trpělivém studiu přírody i požadavku statičnosti a nehybnosti věcí i osob. Zpodobování věcí v duchu nature morte bylo výmluvným zhmotněním parmenidovských idejí, jimž se Kubín během první světové války důkladně věnoval a věřil v absolutní existenci věcí bez ohledu na proměny v čase. Kytice přitom maloval vždy v reálném stavu a čase, jak je natrhal, což je třeba ocenit pro jejich pravdivost. Na jeho obrazech nikdy nejsou květy rostlin, které nevykvetou v jeden čas. Výjimečná koloristická noblesnost a sjednocující tón obrazu bývají od konce dvacátých let malířem ozvláštňovány jistými kompozičními asymetriemi jako třeba vrženým stínem či nachýlením kytice ke straně. Při shlédnutí Kubínových originálů si víc než kdy jindy uvědomujeme nedokonalost reprodukce, jež nezachytí delikátnost originálu a jeho abstraktní krásné světlo.

Autor viz T 1/583, 2/771, TD 112, V 1/483, 3/131, TB 22/34, B 3/212, 6/326, NEČVU 1/418, J. Siblík: O. Kubín, Praha 1980.