Olej na plátně, 50 x 65 cm, rámováno, datováno Ornans 1899, signováno vpravo dole Al Lebourg.
Vystaveno: Museé de Beaux-Arts de Beziers, Expositions de collections priveés, 1969, č. kat.. 127,
Publikováno: Catalogue raisonné of Albert Lebourg (under preparation) od Rodolphe Waltera a za podpory Institutu Wildenstein,
Francouzský impresionistický malíř a krajinář. Už od svého dětství projevoval o malířství velký zájem. Studoval umění na l´Academie de peinture et de Dessins v Rouanu. Díky Společnosti krásných umění, která měla své zastoupení v Rouan, a díky sběrateli umění Laurentu Laperlierovi se dostal jako učitel malířství do koloniálního Alžíru. Tam si osvojil větší jasnost a světelnost do svých obrazů. Zpět do Francie se natrvalo vrátil v roce 1877. Nicméně již o rok dříve poprvé vystavoval svá díla spolu s Claudem Monetem, Alfredem Sisleym a Pierrem Augustem Renoirem na Boulevardu Montmartre. Po svém návratu se v roce 1979 zúčastnil čtvrté výstavy impresionistů, kde vystavoval svých 30 děl, která namaloval ještě v Alžíru. Společně s ním se výstavy zúčastnili také Claude Monet, Camille Pissarro nebo Edgar Degas. O rok později na páté impresionistické výstavě představil dvacítku děl kombinujících jeho starší malby s novými obrazy namalovanými v okolí Rouenu, Paříže a v Alžíru. V roce 1883 byl přijat do pařížského Salónu (obraz „Matineé a Dieppe“), kde vystavoval se svými přáteli impresionisty. V roce 1887 vystavoval na vyhlášené XX. Výstavě s Walter Sickertem, Camillem Pisarro, Berthe Morisot, se Seuratem a Signacem. Na této výstavě bylo představeno největší dílo Seuratovo „ Nedělní odpoledne na Ostrově La Grande Jatte“.
Své malířské profesi se věnoval celoročně a začínal se zaobírat cykly krajin čtvera ročních období ze svých oblíbených míst v okolí Seiny, rodného Rouen, hlavního města Paříže a na venkově v Auvergne, Normandii a v historicky úchvatné oblasti Ille de France. Mezi lety 1888 až 1895 se usadil v Puteaux, kde se cítil nejlépe a podle svého soudu tam vytvořil svá nejlepší díla. V roce 1893 se stal členem sdružení francouzských malířů a sochařů Société des Artistes Francais. V roce 1895 se stěhuje do Nizozemí, kde zůstává následující dva roky. Za výstavu svých děl v Paříži z tohoto období získává na světové výstavě Expo v Paříži v roce 1900 prestižní Stříbrnou medaili. V roce 1903 si ho do své galerie vybírá slavný sběratel a obchodník s uměním Paul Rosenberg a ve své Gallerii Rosenberg představuje jeho 111 děl. Lebourg také každoročně vystavoval na prestižním pařížském Salónu.
Důležité bylo jeho další setkání s obchodníkem s uměním Francoisem Depeauxem, který se věnoval zejména impresionistickým malířům a pořádal u sebe debaty, v nichž Lebourg vynikal. Jeho díla se začala dostávat do nových muzeí moderního umění, která se začala zakládat na počest význačných umělců. V roce 1920 utrpěl infarkt, jehož důsledkem ochrnul na polovinu těla. V roce 1923 vyšel jeho první Catalogue Raisonné. Jeho dílo charakterizuje virtuózní práce se světlem a svébytná impresionistická malba.
Malíř byl reprezentován neprestižnějšími obchodníky s uměním své doby, Galerie Mancini v Paříži v letech 1896, dále Galerie Bernheim-Jeune v letech 1899 a 1910, Galerie Paul Rosenberg v letech 1903 a 1906, jakož i Galerie Geoges Petit v letech 1918 a 1923.
Lebourgova díla jsou vystavena v Louvru,  Museé d ´Orsay, Petit- Palais a Carnavalet v Paříži, muzeích v Bayonne, Le Havre,Clermont-Ferrand, Dunkerque, Lille, Strasbourg, Sceaux a především v jeho milovaném Rouen. V zahraničí jsou součástí sbírek v National Museum of Western Art Tokyo, Phoenis Art Museum, USA, North Carolina Museum of Art, USA.
Lebourgovy obrazy jsou neodmyslitelnou součástí desítek výstav po celém světě a jsou považovány za základ moderního francouzského umění.
Autor viz TB 22/507, B 6/508.