"Olej na plátně adjustovaném na kartonu, 22 x 29,5 cm, rámováno, v paspartě, pod sklem, datace 1984, signováno vlevo dole Kamil Lhoták 84.
V soupisu díla Kamila Lhotáka pod č. 2052/6.
Překládaný kvalitní olej komorních rozměrů je typickou ukázkou Lhotákovy tvorby. Lhoták s velkým nadšením maloval nejrůznější stroje, dopravní prostředky a technologie pro něj byla jasnou součástí přírody, i proto zde letadlo naprosto přirozeně souzní s ostrovní krajinou a tvoří tak příjemnou, až melancholickou kompozici. Toto drobné plátno je tak velmi zajímavým artiklem, jak pro sběratele díla Kamila Lhotáka, tak pro milovníky umění obecně.
Inspirativní český malíř, grafik a ilustrátor a spoluzakladatel Skupiny 42. Zaujala ho městská civilizace a moderní svět. Ostatně jeho nejoblíbenější publikací, kterou často listoval, byla Naše jubilejní výstava o slavné výstavě z roku 1891 a nejoblíbenějším časopisem Vynálezy a pokroky, kde ho fascinovaly konstrukce prvních aeroplánů. Uměleckou spřízněnost nacházel u J. Šímy, celníka Rousseaua a B. Kubišty. Nevyčerpatelným zdrojem inspirace se mu staly staré plakáty, časopisy a reklamní kresby, jejichž atmosféru dokonale vystihl v kresbách i obrazech. Sám ke své tvorbě poznamenal: ""Mě vždycky zajímala krajina, ve které se spojuje příroda s civilizací, umělá krajina, do které zasahuje člověk. Je pro mě vzrušující právě to napětí, které vzniká mezi původností země a tím lidským dotekem, zvlášť dotekem člověk-technika. Je to vždycky nějaká deformace, která vytváří krásu a malebnost…je to nová poezie, jak ji sám, vědomě a někdy bezděky vytváří člověk, žijící v civilizaci dvacátého století. Je v ní dynamika, síla a odvaha a taky někdy věci skrytě smutné."" Měl úzký vztah k básníkům Skupiny 42 Hančovi a Blatnému. V jeho kompozici se objevily určité prvky narativní figurace o 20 let dříve než byly formulovány jako jedna z tendencí 60. let. Umělecky vyjádřil poezii městského folklóru mnohem dříve, než se stala předmětem všeobecného zájmu: např. motiv balónu se objevil již na obrazech z roku 1938. Jeho obrazy se lišily od konstruktivně cítěných maleb Grossových i snových vizí F. Hudečka, ale právě touto vzájemnou odlišností se projevila výrazová šíře při společném zájmu o velké téma moderního města a civilizačních atributů života v něm. Organickou součástí jeho tvorby byla ilustrační tvorba a spolupráce s kresleným filmem, za kterou získal řadu ocenění.
Autor viz T 2/30, TD 118, V 3/226, B 6/644, NEČVU 1/447."