Tuš a uhel na papíře, 53,5 x 43 cm, rámováno, v paspartě, pod sklem, datace 1944, signováno vlevo dole Liesler 44.
Malíř a ilustrátor, jehož tvorba se odvolává na daumierovskou tradici a je dotčena i surrealismem. Člen skupiny Sedm v říjnu a spolku S. V. U. Mánes. Zařadil se k umělcům dovolávajícím se klasických hodnot minulosti, navazujícím kromě Daumiera také na Goyu a El Greca. V letech 1934–1938 studoval Josef Liesler na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství při ČVUT v Praze profesuru kreslení. Mezi Lieslerovými spolužáky byli Josef Hlinomaz, Jiří Brdečka, František Jiroudek, Bohuslav Čížek nebo Václav Hejna a také Vincenc Kramář ml. – v bytě jeho otce, ředitele Národní galerie, viděl Liesler poprvé kubistické originály Picassa a jeho grafiku. Svou první samostatnou výstavu uspořádal v pojišťovně Fénix, kde pracoval jeho budoucí tchán, v roce 1939 zde ve výkladní skříni vystavil několik obrázků. V roce 1939 byla ve výstavní síni U Topiče zahájena výstava, podle data a počtu vystavujících nazvaná „Sedm v říjnu“. Na základě výstav skupiny „Sedm v říjnu“ byl Josef Liesler přijat také za člena S. V. U. Mánes (1942– 1948) a každoročně se pak účastnil společných výstav a ostatních akcí. V polovině čtyřicátých let se Josef Liesler začal programově věnovat grafice. V září 1945 uspořádal SČUG Hollar ve své výstavní síni výstavu Květen 1945. Svou první poválečnou a v pořadí druhou samostatnou výstavu, uspořádanou na přelomu let 1945 a 1946 ve Vilímkově galerii, věnoval Liesler výhradně kresbě z válečného období. V roce 1958 spoluzakládal „Skupinu 58“ (Václav Tittelbach, Stanislav Ježek, Jaroslav Grus, Jan Kodet, Antonín Kalvoda, Karel Hladík, Jaroslav Otčenášek, Adolf 7 Zábranský, Jan Kavan, Richard Wiesner, Marek Jírava), která byla určitým vnějším impulsem pro jeho nový návrat k malbě, po druhé společné výstavě v Mánesu však skupinu opustil. Později byl ještě krátce členem výtvarné skupiny „Radar“ (1970). Ve své tvorbě často kombinoval citace známých děl s vlastními prožitky, ironickým odstupem a humorem, v celém jeho díle je patrná výrazná inspirace surrealismem. On sám své dílo označoval jako fantaskní realitu. Jeho dílo je zastoupeno v mnoha významných domácích a zahraničních sbírkách.
Autor viz T 2/35, TD 119, V 3/230, B 6/660, NEČVU 1/451.