Olej na lepence, ovál 45 x 36 cm, rámováno, pod sklem, datace – 70. léta 19. st.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Naděždy Blažíčkové – Horové.
Komentář PhDr. Naděždy Blažíčkové – Horové:
Předložené, byť neznačené plátno Dívka ve slovanském kroji je nepochybná a velmi půvabná práce Quida Mánesa, nejmladšího z dětí malíře Antonína Mánesa a sourozence malířů Amálie a Josefa Mánesových. Quido Mánes byl především malíř žánrů, ale ovládal i portrétní umění. Této schopnosti však raději využíval v portrétních žánrech, než v klasických podobiznách, kterých namaloval jen několik. V předloženém líbivém žánru Dívka ve slovanském kroji ukázal jak svůj postřeh a smysl pro portrétní charakteristiku, tak umění žánrové kompozice ve spojení s krajinou. To byla Quidova doména, ve které vynikal. Dívka ve slovanském kroji je namalována s naprostou objektivností, malba je neobyčejně hladká, tence a splývavě nanesená, barevnost dívčina oblečení podobně jako krajina s polem, před kterým dívka stojí opřená o kámen nebo zalesněný vrch v pozadí obrazu a nebe plné bílých obláčků působí elegantně se smyslem pro střízlivost a celkovou úpravnost. Z výjevu dýchá krásný letní den plný pohody. Je to krásná a kvalitní ukázka malířského umění Qiuda Mánesa.
Malíř, kreslíř a ilustrátor, bratr Josefa a Amálie Mánesových, od raného dětství se učil kreslit u svého otce Antonína a strýce Václava. Poté studoval na AVU v Praze u F. Tkadlíka a Ch. Rubena. Byl členem Jednoty umělců výtvarných, uměleckého spolku sv. Lukáše a Umělecké besedy. Od roku 1844 obesílal pražské výstavy, v roce 1877 byl zastoupen i na světové výstavě v Paříži. Maloval podobizny a krajiny, také ilustroval, byl zručným karikaturistou a kreslířem. Především však vynikl jako malíř žánrů, úsměvných výjevů plných pohody a bezstarostnosti z všedního i svátečního dne ve městě i na venkově, dobře odpozorovaných výseků skutečného života, ve kterých uplatňoval smysl pro barvu a zájem o detail. Zachycoval atmosféru lidových poutí a slavností o církevních svátcích, příběhy ze života sedláků, jejich kroj, zvyky a obyčeje, často i dětské scény. Jeho láskou byla zvířata, především koně, které maloval a kreslil bez ustání a s velkou virtuozitou. Byl také ovlivněn dobovou zálibou v čínském a japonském umění. Jeho tvorba se vyznačuje citlivostí a pozorností k realitě, žánrové pojetí představuje vrchol českého biedermeieru.
Autor viz T 2/81, TD 124,223, TB 24/6, B 7/133, NEČVU 1/479.