"Uhel na papíře, 201 x 77,5 cm, rámováno, pod sklem, datace 1957, signováno vlevo dole Matal 57, vlevo dole opatřeno dedikací 8/X – 58 Honzovi N.
Český malíř, scénograf a grafik evropského významu, studoval na ŠUŘ v Brně a poté byl internován do pracovního tábora v Lohbrücku a posléze do koncentračního tábora do Osvětimi. Po návratu o této době téměř nikdy nemluvil a po krátké přestávce začal pilně malovat a vrátil se do kulturně - výtvarného dění. Byl členem Skupiny 42, Umělecké besedy, S. V. U. Aleš v Brně a řady dalších výtvarných spolků nutných pro svobodné povolání. Od počátku své vlastní tvorby projevoval dvojpolárnost tvůrčího pojetí - smysl pro pevnou konstrukci obrazu postkubistického zaměření a imaginativní sklon. Inklinoval k surrealismu. Tematicky se často vracel k válce, zabýval se také vztahem člověka a moderní techniky a civilizace. Jeho stěžejní cyklus Člověk ve městě - město v člověku vznikal jak během členství ve Skupině 42, tak později. Věrný byl tematice konfrontace člověka s městem či strojem nebo uváděl statické stroje a kola do pohybu v tematické řadě cyklistů. Postupně se začal vyjadřovat stylem lyrickému civilismu. Od konce šedesátých let se začal dočasně věnovat informelní a lyrické abstraktní malbě. V sedmdesátých a osmdesátých letech směřuje ke geometrické abstrakci. Za vše také hovoří jeho pěkný citát: ""Citem a intuicí se šetří. Co lze, to dělám mozkem. Vyvrcholení přichází až na konec aktu. Nevěřím na malující šimpanze."" Jeho dílo je zastoupeno v řadě předních českých galerií.
Autor viz T 2/107, B 7/250, Ch 8/120, NEČVU 1/490."