Olej na plátně, 61 x 76,5 cm, rámováno, datace 1922, signováno vlevo dole JMinařík 1922.
Posoudil a pravost potvrdil PhDr. Mgr. Michael Zachař.
Komentář PhDr. Mgr. Michaela Zachaře:
Minařík patří k prvnímu sledu Mařákovy školy na pražské akademii ( 1889 – 1896) a maloval zprvu krotká zátiší a sebejistější krajinářské partie v duchu svého profesora, pečlivě vyvedené lesní partie s detaily vegetace, větvoví, kmenů atp. Kromě toho soustavně kreslil fantaskní krajiny nezměrné nadčasové imaginace, ale maloval též akty i drobné žánry. Zásadním životním zadáním se mu ovšem stala Praha ve svých nekonečných proměnách i zastaveních. Ve svých poněkud insitně cítěných olejích zachytil mnohá pražská zákoutí v jednoduchých formálních schématech nepostrádajících ale záblesk netušené poesie. Ve výrazně barevných komorních formátech se přiblížil mentálně pařížským obrazům Maurice Utrilla, přičemž je dobré připomenout i Minaříkův francouzský pobyt roku 1907( se spolužáky Slavíčkem a Lolkem), kdy maloval nejen v Paříži, ale i v Rouenu a jinde. Jde o hutně malované obrázky svižného plenérového střihu a prosvětlené barevnosti se žhnoucími intenzívními barevnými akcenty.
Posuzovaný obraz Pohled na Rožmberk datovaný přímo v autentické signatuře rokem 1922 vyniká Minaříkovou příslovečnou drobnomalbou detailů architektur a částečně vegetace, v prudkých barevných kontrastech. Pražský rodák a proslulý pragensista jezdíval pravidelně na Šumavu a maloval tam zejména panoramata (Pohled na Špičák v mnoha variantách), ale občas i lesní interiéry jako vzpomínku na profesora Mařáka. Letní atmosféra krásného pošumavského městečka se žhnoucím jasem je malířem vystižena velmi přesně.
Český malíř a grafik, nejprve začínal jako student v oboru malba na porcelánu na VŠUP v Praze a poté byl přijat na AVU v Praze, kde nejprve navštěvoval ateliér prof. M. Pirnera a poté krajinářskou speciálku v ateliéru u prof. J. Mařáka. Podnikl studijní cestu do Paříže. Hojně se věnoval malbě městské krajiny a prof. Mařák ho měl dokonce zrazovat od malování lesů a krajin, když viděl s jakou technickou virtuozitou a talentem dokáže na plátně zachytit městské uličky nebo historické architektury. Početná kolekce pražských motivů je ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy. Velkou proslulost mu přinesly obrazy mizející a bořené Prahy, na obrazech se mu podařilo zachytit ještě předasanační podobu Josefova, Starého a Nového města. V r. 1925 namaloval několik rozměrných pláten starých Pardubic. Pod pseudonymem Jan z Vyšehradu psal také básně. Jeho dílo je zastoupeno v řadě veřejných i soukromých sbírek.
Autor viz T 2/145, NEČVU 1/512.