Barevná litografie na papíře, 76 x 43,5 cm, rámováno, pod sklem, datace 1922,
Slavný český malíř, grafik, ilustrátor a návrhář. Začínal jako malíř divadelních dekorací ve Vídni, v letech 1881 - 82 působil na Moravě, kde pro hraběte Khuena-Belassyho vyzdobil jídelnu zámku v Hrušovanech. Od roku 1885 studoval na mnichovské akademii, odkud odchází v r. 1887 studovat do Paříže na Académii Julian. Od r. 1888 ilustruje pro pařížské časopisy, např. La Vie Populaire a Le Costume au Théatre. Průlomovým pro něj bylo oslovení nakladatelem Colinem, aby ilustroval knihu profesora ze Sorbony Ch. Seignobose Scénes et Episodes de l´Historie d´Allemagne a publikaci Album Historique editovanou E. Lavisem. Obě knihy ilustroval s významným soudobým malířem G. Rochegrossem, a to dodalo knize značnou popularitu. Mucha si této zakázky vážil a představil většinu kompozic na výstavách. Právě tyto zkušenosti s historickými kompozicemi později využil do Slovanské epopeje. Poslední dvacetiletí 19. stol. byla plakátová tvorba v Paříži fenoménem, který významně dotvářel kolorit města a nebyl pouhou užitnou grafikou. Ostatně v Paříži plakáty tvořili kromě Muchy takoví malíři jako Toulouse-Lautrec nebo Bonnard. V r. 1895 vytvořil proslulý plakát k divadelní hře Gismonda se Sarah Bernhardtovou, který zahájil jeho úspěšnou kariéru na tomto poli. Jeho díla byla vysoce ceněna již v době vzniku a prakticky záhy se stala sběratelským zájmem, který trvá dodnes. V Paříži si Mucha otevřel vlastní školu. V r. 1904 se poprvé vydal do USA, kde začal působit jako pedagog. V následujících letech působil v USA a Paříži. V roce 1910 se vrátil do Čech, kdy na zámku Zbiroh započal svůj velkolepý opus Slovanská epopej, na kterém nakonec strávil dalších 18 let. V r. 1918 navrhl pro právě vzniklé Československo státní znak, první známky a bankovky. Mucha je jedním z nejvýraznějších představitelů evropské secese, tvůrcem plakátového stylu. Jeho východiskem byla historická malba prohlubující historické události o symbolistní charakter. Muchovo dílo je zastoupeno ve všech velkých světových sbírkách, z veřejných kolekcí mají největší sbírku jeho originálů NG v Praze nebo Musée d´Orsay v Paříži.
Autor viz T 2/163, V 3/433, TB 25/210, B 7/580, NEČVU 1/536.