Uhel na papíře, 39,5 x 52,5 cm, rámováno, v paspartě, pod sklem, datace 1959, signováno vpravo dole F. Muzika 59.

Posoudil a pravost díla potvrdil PhDr. Karel Srp.

Publikováno:

František Šmejkal, František Muzika, Odeon, Praha, 1966, č. 144.

Toto signifikantní dílo pochází z ruky jednoho ze zakladatelů moderní české malby. František Muzika touto prací poodkrývá svou práci na jeho slavném cyklu mohyl. Jeho přízračná zjevení Hnízd, Larev, Stromů, Bran či právě Mohyl z konce padesátých a ze šedesátých let jsou symbolickým vyjádřením základních vztahů života a smrti. Divák hledí na neutišenou krajinu, jež oplývá právě ona mohyla, vystavěná z kamenitého prazákladu, tektonicky stoupající vzhůru, a přesto již podléhající zvětrávání. Toto až organické vypodobnění navozuje podobu skrumáži lebek ležících zde jako jisté svědectví postupných nezastavitelných změn. Kompoziční rozložení jmenovaného organického skaliska spolu s rozřazením kontury viděné krajiny, jež ostře klesá po hraně stěny a je rozvíjeno dalšími organickými útvary, napovídá spojitost s předchozími pracemi autora z počátku 50. let. A taktéž i s tím již rozvinutým námětem, který autor vypodobnil v jedné z finálních prací, a to přímo z roku 1961 pojmenované Mohyla IV, dnes v majetku Národní galerie v Praze. František Muzika je bezesporu jedním z nejdůležitějších a nejosobitějších malířů moderní české malby a předložené dílo je výtečnou sondou do autorova svébytného tvůrčího myšlení.