1911, olej na plátně, 65 x 75 cm, signováno vpravo dole Ot. Nejedlý, zezadu opatřeno štítkem s určením

Provenience: ze sbírky herce Františka Havla

PŘILOŽENY EXPERTIZY PROF. PHDR. JAROMÍRA ZEMINY A PHDR: MICHAELA ZACHAŘE.

PhDr. Michael Zachař píše:
Touha po exotických inspiracích vedla stovky umělců z celé Evropy k podobným rozhodnutím, jaké učinili společně Otakar Nejedlý a Jaroslav Hněvkovský v září 1909. Jistěže muselo být skličující poznání po zakotvení v Kolombu, že hlavní město Cejlonu sestává po výtce z koloniální architektury britského střihu a místní život je zcela městský bez náznaku domorodé přírody. Když tak seznali, rychle se rozhodli jít dále, zaplatit i vysokou částku za proclení své zbraně a jít dál k džungli.
Nejedlý zachytil okamžik přiblížení k opravdové exotice velmi podmanivě:
„Utopeni v zelených houštinách bujného kapradí a velkých listů, pod které se bylo možno jako pod slunečník uchýlit, razili jsme si cestu mezi keři a bořili se přitom do vlhké půdy. Mladé, hezké sinhálské děvče, které nás potkalo, polekáno upalovalo jako srnka do nedalekého domku. Podle dunivého zvuku burácejících vln bylo patrno, že se blížíme pobřeží, - a již objevil se před námi ohromný světlý prostor nebe a moře. Na písčitém, místy skalnatém pobřeží bylo živo. Celé skupiny rybářů jen se hemžily. Na jiném místě děti jako malí čertíci potápěly se do rozpěněných vln. Zapadající slunce barvilo růžově oblohu, moře bylo modré jako šmolka. Po černých skalách jako brouci lezli s pruty jednotliví rybáři, jejichž pestře barvené látky, kterými byli opásáni, svítily proti černým skalám jako barevné lampióny“.
Nyní vystavovaný obraz Knězi je vývojově klíčové dílo v kontextu celé orientální tématiky Otakara Nejedlého. Jde o po dlouhých desetiletích znovuobjevené autentikum, jež se později stalo inspirací pro velký již výsostně stylizovaný obraz s týmž námětem – Hamadura a kuli – deponovaný dnes v Galerii hlavního města Prahy ( inv. č. M 2714) a datovaný do let 1911-1912. Dejme slovo opět samotnému Nejedlému, v jehož originálních vzpomínkách najdeme na straně 164 velmi přesný popis:
„Obzvláště malebná byla skupina buddhistických kněží, oblečených v citrónově žlutá roucha, která přehozená přes ramena, řasnatě splývala po těle až k zemi. Hámudurůva (hlavní kněz), jak ho lidé jmenovali, seděl majestátně pod velikým liánovým stromem. Okolo něho stálo ještě několik jiných podobných kněží. Představíme-li si, že za touto citrónovou skupinou lidí bouřila se v pozadí šmolková plocha mořské hladiny a že nad touto barevnou scenérií klenula se růžová obloha, na níž se rýsovaly smaragdově zelené tvary tropické vegetace, že vše to zaplaveno bylo září zapadajícího slunce, pochop každý, že my malíři stáli jsme u vytržení před tímto divukrásným divadlem“.
Obraz pochází původně z rodiny herce Františka Havla, jenž byl jeho prvním majitelem. Vlastním jménem František Chadraba, známý jako František Havel se narodil roku 1877 a již kolem roku 1900 se účastnil různých aktivit SVU Mánes, zejména večerních schůzek. Jeho skvělý portrét provedl tehdy v oleji Antonín Hudeček. Havel začínal jako knihkupec, ale láska k divadlu byla silnější. Zprvu působil jako mladokomik v operetě, později se prosadil i do řady filmů a živil se jako rozhlasový hlasatel a reportér. Po dlouhodobé absenci mu nabídl velkou filmovou roli začínající režisér Jan Němec v jedné z povídek Hrabalova souboru Perličky na dně.
Galerijní plátno Otakara Nejedlého z Cejlonu je zcela mimořádným objevem a může být ozdobou jakékoli veřejné či soukromé kolekce.