Olej na plátně, 20 x 25,5 cm, rámováno datace – 30. léta 19. století.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Šárky Leubnerové.
Z posudku PhDr. Šárky Leubnerové:
Piepenhageonvých prací ze třicátých let, ve srovnání s jeho pozdější uměleckou produkcí, se nedochovalo příliš mnoho. Je pravděpodobné, že musel velkou část svého času stále věnovat řemeslné dílně. Jeho malířská tvorba se již oprostila od reziduí klasicistní krajinomalby jak po stránce výtvarné, tak námětové. Nová témata stále častěji hledal v konkrétní krajině, ale jednotlivé motivy parafrázoval a s neuvěřitelnou invencí kombinoval. Kompaktním malířským rukopisem vytvářel citově pojaté přírodní scenérie, v nichž často skládal pohledy od horských návrší do údolí, případně na další horská pásma, a doplňoval je torzy starých staveb. K těmto dílům náleží i předložená Krajina se zříceninou. Malba nese všechny znaky umělcovy tvorby tohoto období; je provedena drobnými, ale suverénními tahy štětce, rukopis je splývavý, umělec používá mistrně zvládnutou malířskou zkratku. Kultivované malířské podání zesiluje harmonická barevná škála, v níž převažují pro tuto období typické zelené, okrové a hnědé tóny. Prostorová stavba ideálně koncipované krajiny vychází z umělcem využívané konstrukce střídání osvětlených plánů, které napomáhají vytvoření iluze prostorové hloubky. Předložená Krajina se zříceninou patří již k vyzrálým Pipenhagenovým pracím, reflektujícím osobitou formou romantické tendence evropského malířství 19. století. Zároveň je i vyjádřením umělcova citového vztahu k přírodě, který v jeho pojetí doprovázely pocity melancholie a temnoty. Ačkoliv práce není signována, na základě námětového i rukopisného rozboru nemám o Piepenhagenově autorství pochybnosti.