Barevné tužky, tužka, tuš na kartonu, 40 x 39,5 cm, rámováno, v paspartě, pod sklem, datace 1932 – 1935, značeno pozůstalostním razítkem.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa.
Provenience:
Z pozůstalosti autora.
Z posudku PhDr. Karla Srpa:
Vojtěch Preissig po svém návratu ze Spojených států na počátku třicátých let navázal na některé své představy ze souboru Art fundamental, jímž se zabýval začátkem dvacátých let. Svůj výtvarný názor ještě zjednodušil a pročistil, dovedl jej na pokraj experimentu, který výtvarnému umění otevíral nové výrazové možnosti, jejichž podněty byly pochopené až o několik desetiletí později, jednak ve Spojených státech, zejména v raném minimalismu a konceptualismu, jednak v Československu v souvislosti s neokonstruktivismem. Preissig se některých představ jen letmo dotkl, avšak byly natolik samostatné a svébytné, že dnes zpětně můžeme říci, že stál před mnoha zásadními objevy. K jedněm z nich patřilo členění na pravidelné lineární sítě, procházející rovnoměrně plochou, jež vytvářely stejnoměrný systém vztahů, zbavený všech narativních momentů. Síť byla tím, co Preissiga oslovovalo, co jej přivádělo na pokraj vlastního výtvarného vyjádření, jež ve své době bylo značně radikální a sotva pro něj mohl nalézt pochopení. Jde o racionální, důsledně rozvržený vztah tří lineárních směrů, procházejících podkladem, jenž vytváří pravidelný trojúhelníkovitý systém, o soustavu pevně daných tvarů, které mohou stát u zrodu zcela nového pohledu na výtvarné umění. V Preissigově pozůstalosti se našla kresba, jež splňuje všechny rysy souběhu intuice a rozvahy, jejíž podněty nepřevedl ani do obrazů, ani do grafických listů. Je vyjádřením autonomní umělecké reflexe, oproštěné od všeho přidruženého, jejíž novátorství z hlediska dějin moderního umění je zarážející. Preissig dokázal obdobnými přístupy přivést české umění na práh světovosti. Zabýval se nejjednoduššími, elementárními vztahy, které měly čistě optickou hodnotu.