Olej na lepence, 41,5 x 28 cm, rámováno, pod sklem, datace 1914, signováno vlevo dole AP.

Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa.

Provenience:

Prvním majitelem díla byl osobní přítel autora a významný sběratel J. H. Štěrba.

Vystaveno:

Antonín Procházka, Galerie výtvarného umění, Uherské Hradiště, 1963, č. k. 20.

Pocta kubizmu: Kubizmus a kubománia v Čechách a na Slovensku / Homage to Cubism: Cubism & Cubomania in Bohemia and Slovakia, Esterházyho palác, 6. 9. – 14. 10., Bratislava, 2001.

Z posudku PhDr. Karla Srpa.:

O tomto obraze lze říci, že je zásadní pro poznání kubistického období Antonína Procházky, zceluje nám jej, ukazuje ve všech jeho polohách. Jde o dílo, které podstatně posouvá naše stále neúplné povědomí o všech směrech, jimiž se členové Skupiny výtvarných umělců, jejímž byl Procházka členem, v letech 1912-1914 vydávali. I když je obraz veden jako zátiší, je zřejmé, že rozvádí a zceluje Procházkův starší motiv čtenáře novin, jehož předstupeň lze shledat na obraze, jenž měl původně v majetku František Dvořáček Hlava (Čtenář novin), datovaného do roku 1912.

Přecházení mezi zátiším a figurou bylo v kubismu velmi běžné, často stačilo obraz otočit a z lidské postavy se stalo seskupení různých předmětů. Nejblíže k našemu obrazu má menší Procházkova práce Zátiší se sklenicí (datovaná 1914, 28 x 21, 5 cm, Alšova jihočeská galerie), aby se právě ve srovnání s ním mohl organicko-geometrický tvar v pravé spodní části s výrazným okem, tváří a cylindrem označit za mužskou hlavu (za zmínku stojí konfrontace s obrazem Josefa Čapka Hlava muže v cylindru, 1914-1915, jenž náležel tehdy do opačného antifillovského tábora), ve které se prolínají mentální plány se zlomky názvů novin a čísel ročníků, které mohou odkazovat k názvům týdeníků (nápis Česká k časopisu Česká kultura, vydávaného v letech 1912-1914, jejž mladá generace s oblibou četla) a deníků (např. Čas, ve kterém 28. 2. 1914 vyšla informace o výstavě Skupiny výtvarný umělců v obecním domě, ale zároveň mohou být narážkou na dva základní pojmy čas a „or“ by mohly být poslední dvě písmena slova prostor, které měly pro kubisty zásadní význam. Uvažovali o sjednoceném časoprostoru, který po roce 1915 vplynul Procházkovi do zvýšeného zájmu o teosofii. Procházka, který žil v Ostravě, namaloval obraz, který byl zřetelnou odpovědí na Fillovy rady, zasílané mu dopisy, jak má kubistický obraz vzniknout. Je to zřejmé z prolínajících se plánů, umožňujících střídání různých typů rukopisů, kterých na tomto obraze uplatnil značné množství (Filla mu zasílal reprodukce obrazů pařížských kubistů), ale i z Procházkovy zřetelné snahy tomuto vlivu nepodlehnout, vstřebat jej a vydat se vlastní cestou, což je právě patrné na motivu hlavy s cylindrem, v níž se již projevovalo jeho osobité tvarosloví, které do analyzovaného jevu vkládalo spirálovitý pohyb. Dalo se doslova hmatatelně pozorovat ze všech stran, členit do protínajících se úhlů a při tom zachovat jeho souvislost. Na obraze stojí za pozornost ostrý diagonální bíločerný lom obdélného cylindru s výrazným modrým rubem a zejména tělová barva růžové, patřící k Procházkovým oblíbeným. Souhra těchto barev naznačuje, že dění, které se odehrávalo v mužově mozku, se odbývá v abstraktní poloze nad ním, v horním prostoru obrazu, složeného z modrých a růžových trojrozměrných, někdy trojúhelníkovitých hranolů, které by mohly naznačovat tehdejší zájem členů Skupiny výtvarných umělců o čtvrtý prostorový rozměr.

Pro pochopení obrazu je důležitý tradovaný název, který pochází přímo od Procházky, jenž jej sdělil jeho prvému majiteli J. H. Štěrbovi z Uherského Hradiště, významnému sběrateli Procházky, který nám upřesňuje smysl celého zátiší: cylindr je tudíž kouzelníkovým kloboukem a linie v pravé spodní části kouzelníkovou hůlkou. Kubistický malíř se stal kouzelníkem, přinášejícím nové umělecké formy a pohledy na svět. Propojení původního čtenáře novin s odkazy na atributy kouzelníka otevírá nové interpretační možnosti v přístupu ke kubismu. Obraz byl součástí výstavy: Antonín Procházka, Obrazy a kresby z let 1904-1944, Galerie výtvarného umění, Uherské Hradiště (27. 8. - 1.12.1963), která se skládala především z obrazů a kreseb, pocházejících z místních sbírek (č. k. 20). V jejím katalogu byl reprodukován pod názvem Zátiší a v souvislosti s touto výstavou byl otištěn i ve Výtvarné práci.

Z rozboru vyplývá, že máme před sebou zcela jedinečné dílo, uskutečněné před Procházkovým obratem v roce 1915, v jehož vertikální modrooranžové ose již byla naznačena komplexní vize v pohybu, obsahující, a hlavně již i přesahující všechny nosné rysy tehdejší kubistické malby. Ukazuje na samostatnost autorova výtvarného myšlení, které výrazně obohatilo evropský kubismus.