Vyhráváte, Váš limit na vyžádání. Limit lze zvýšit.>
Olej na plátně, 62 x 93 cm, rámováno, datováno 1934, signováno Rabas, zezadu opatřeno výstavním štítkem. Komentář PhDr. Mgr. Michaela Zachaře: Zámek ve Zbirohu patří k největším památkovým areálům v Čechách a paradoxně bývá v dálkových pohledech skryt za lesy, nad nimiž vykukuje jen věž. Rabas si pro pohled na zámek vybral stanoviště, v němž mohl rozvinout monumentalizující vedutu, což mohl být i záměr podnícený objednávkou. Každopádně tak v období své vrcholné tvorby vytvořil sumárně bezpečně cítěný obraz, v němž vystihl starobylost sídla, jeho architektonický svéráz i zasazení do bezprostředního okolí. V cézannovském trojzvuku zelené, modré a červené řešil i koloristickou výslednici, přidáním své oblíbené hnědé upřednostnil tak klidnější, tradičnější vyznění obrazu bez barevné nadsázky příznačné pro autory jiného typu. Vystaveno: Výstava Národního umělce VÁCLAVA RABASA, Jízdárna Pražského hradu – září, listopad 1956, Malíř a grafik, studoval u B. Roubalíka, V. Bukovace, H. Schwaigera a M. Švabinského na AVU v Praze. Zakládající člen SČUG Hollar. Vedle vlivů umění světového je v jeho díle patrná vazba na českou krajinářskou tradici. V monumentálně komponovaných, barevně působivých obrazech zpodobuje krajinu rodného Krušovicka a v ní i obecnější podobenství rodné země. Po akademických a impresionistických počátcích se na počátku 20. let objevují v jeho díle motivy sociální. Vedle nich však převládá krajina, v této době ve zřejmém spříznění s dílem přítele K. Boháčka. Po roce 1930 vznikají vrcholná díla Navečer v podzimní krajině, Pálená země, Ticho v oranicích, Selský katastr aj. Po válce se vrací k monumentálnímu pojetí krajiny. Autor viz T 2/338, TD 154, V 4/5, TB 27/536, B 8/564, NEČVU 2/666.