Bronz, výška celkem 32 cm, značeno kovoliteckou značkou Franta Anýž.
Sochař a ilustrátor, žák T. Seidana a B. Schnircha. Šaloun je jedním z nejvýraznějších představitelů českého secesního sochařství, jehož principům zůstal věrný, v poněkud zakademizované nečasové podobě, po celý život. V 90. letech se jeví jako obratný rutinér, brilantně ovládající všechny stylové polohy, od naturalismu religiózní plastiky přes neorenesanční alegorie až k veristickému sociálnímu žánru. Nevzdává se však ani uměleckých ambicí, jak o tom svědčí jeho členství v Mánesu, kde se setkal s F. Bílkem a nejlepšími Myslbekovými žáky Suchardou, Mařatkou, Kociánem a B. Kafkou, s nimiž pak uskutečnil překvapivou sochařskou revoluci. Byl jedním z nejplodnějších sochařů první poloviny století a velmi často spolupracoval s architekty na monumentálních dílech. Po realizaci monumentálních zakázek, jako byl např. Jan Hus na Staroměstském náměstí v Praze, se jeho tvorba vrací k myslbekovskému pojetí plastiky.
Autor viz T 2/519, V 4/149, TB 29/355, B 9/254, NEČVU 2/818.