Olej na plátně, 117,5 x 97,5, rámováno, datace – kol. r. 1890, signováno vpravo dole Schikaneder.
Opatřeno odborným posudkem prof. PhDr. Tomáše Vlčka CSc.
Komentář prof. PhDr. Tomáše Vlčka CSc.:
Jedná se o zásadní článek českého malířství 19. století na cestě k realismu. Malba shrnuje výsledky, které v tomto vývojovém pohybu znamenala díla Josefa Navrátila (psychologie postav a situací z každodenního života liberalizující se měšťanské společnosti) a tvorba Karla Purkyně (výrazem hutné malby, která ve svém moderním úsilí byla opřena o tradici Karla Škréty). Dobu vzniku tohoto díla je třeba situovat do doby, kdy Otakar Hostinský soustavně o realismu psal, to znamená především osmdesátá léta. Zdá se, že obraz svým rozměrem byl zamýšlen jako programové dílo, jehož úlohu pak převzala Vražda v domě 1890-1891. Není ovšem vyloučeno, že obraz Vražda v domě a Hráči karet vznikly současně, a že při volbě námětu hráčů karet, Schikaneder mohl být informován (což patřilo k základním principům jeho práce) o nových obrazech stejného námětu Paula Cézanna. V každém případě dílo představuje významnou stopu českého malířství na cestě k realismu a specificky české jeho pojetí.
Mimořádný malíř a vůdčí osobnost českého malířství Jakub Schikaneder byl žákem J. M. Trenkwalda, J. Sweertse a A. Lhoty na Akademii výtvarného umění. V této době vedení školy inklinovalo k idealizaci klasicistních forem. Mezi Schikanederovými spolužáky a často blízkými přáteli byli třeba Mikoláš Aleš, František Ženíšek nebo Josef Tulka, se kterými prožíval kontrasty a konflikty nahromaděné mezi generacemi. V časopise studentů Akademie, s mile mladistvým názvem Blbárna je Schikaneder zpodobněn v kresbě Mikoláše Alše jako bonviván. Nejprve byl ovlivněn dobovým naturalismem a poté absolvoval několikaleté školení u G. Maxe na akademii v Mnichově. Roku 1890 vytvořil programové dílo českého realistického umění, Vraždu v domě. V devadesátých letech dospěl pojetím obrazu k osobitému stylu, v němž jeho vlastní citlivost souzněla s představami a náladami uměleckých hnutí české a evropské dekadence. Signifikantní je pro autora rozvíjení hlavně témat každodennosti městského života, melancholicky zabarvených, jemně prozářených interiérů a potemnělých pražských zákoutí.
Autor viz T 2/422, TB 30/64, B 9/374, NEČVU 2/735.