Olej na plátně, 81 x 132,5 cm, rámováno, signováno vpravo dole JS, soupis č. 1.
Opatřeno odborným posudkem prof. PhDr. Tomáše Vlčka, CSc.
Publikováno:
Jakub Schikaneder (1855-1924), Veronika Hulíková (ed.), Národní galerie v Praze, 2012, str. 12.
Velkoformátovým dílem s názvem Klášterní polévka Jakub Schikaneder doložil své mistrné schopnosti zachycení reality v historizujícím hávu, taktéž budování figurální malby, která splňovala nejen požadavky kritiky, ale prokázala autorův cit jak pro formu, ale i pro téma.
Důvodem vzniku obrazu byla studijní situace a tvůrčí růst malíře Jakub Schikanedera. Spolu se svými spolu posluchači z Akademie, Mikolášem Alšem, Františkem Ženíškem, Josefem Tulkou a Emanuelem K. Liškou vstoupili do světa umění v období lyrického akcentu akademického klasicismu odvozeného z pozdního romantismu düsseldorfské školy. Skupina umělců, spolu se Schikanederem bojovali se soudobými požadavky na tvorbu a vymaňovali se z těchto nepsaných pravidel každý po svém. Vážnější dopad na tvorbu malíře v rámci orientace v umění měly přednášky dějin umění a estetiky O. Hostinského. Ten ale Schikanederovu duši neuklidnil, ba naopak mu spíše pomohl k usměrnění jeho zájmu. Malíři se dostalo určitého východiska z protikladů romantismu a realismu, které spolu vedly v dané období souboj, jak o tvůrce, tak diváka. Zájmy o estetiku umění navázaného na syrové vypodobnění skutečnosti inspirované Hostinským sice dospěly svého plného probuzení až v sedmdesátých letech, ale tento impuls zažehl tuto etapu již v letech sedmdesátých. Akademie stála před rozhodnutím, jak uklidnit napětí mezi tvorbou mentorů a žáků. Dočasným a jak se posléze ukázalo i funkčním východiskem, bylo svedení problematiky na otázku řemeslnou a na téma žánrové a historické malby. Ta byla ostatně stále ve středu zájmu výtvarné veřejnosti, a tak se nestala rušivým elementem, naopak uklidnila soudobý tlak v akademickém prostředí. Z této situace také vyústilo nabízené dílo Jakuba Schikanedera. Posílen a motivován Hostinského teoretickou základnou a ovlivněn soudobou náladou, vytvořil svou závěrečnou práci na Akademii.
Mimořádný malíř a vůdčí osobnost českého malířství Jakub Schikaneder byl žákem J. M. Trenkwalda, J. Sweertse a A. Lhoty na AVU. V této době vedení školy inklinovalo k idealizaci klasicistních forem. Mezi Schikanederovými spolužáky a často blízkými přáteli byli třeba M. Aleš, F. Ženíšek nebo J. Tulka, se kterými prožíval kontrasty a konflikty nahromaděné mezi generacemi. V jeho obrazech jsou rozehrány velmi ladné barevné tóny, přímo mistrovsky tlumené, jež zahalují téma i postavy jednotlivých maleb do působivého nezřetelného oparu na pomezí snu a skutečnosti. Jeho díla jsou mysticky laděná a mají meditativní hloubku. Po velké retrospektivní výstavě ve Valdštejnské jízdárně v Praze v letech 1998 - 1999 došlo výraznému oživení zájmu o tohoto malíře, ale také k řadě nových objevů rozšiřujících dosavadní kolekci jeho děl, které vedly k řadě dalších výstav a publikací.
Autor viz T 2/422, TB 30/64, B 9/374, NEČVU 2/735.