Akvarel na papíře adjustovaném na kartonu, 80,5 x 34,5 cm, rámováno, pod sklem, datace 1890, signováno vpravo uprostřed HS 1890, zezadu opatřeno výstavními štítky a razítky.
Provenience:
Restituce z Národní galerie.
Vystaveno:
JUV 1937;
Mánes 1954, č. kat. 192;
Klasikové 19. století, obrazy ze sbírky Karlštejnská a.s., Galerie Diamant S.V.U. Mánes, 5. 4.–27. 5. 2012;
Na okraji davu – Umění a sociální otázka v 19. století, Západočeská galerie, 20. 1.–4. 6. 2014, č. 13.
Publikováno:
Schwaigerovo album Unie, 1904, tab. 1;
Miloš Jiránek - Zlatoroh, 1912, svazek č. 13;
Miroslav Lamač - Hanuš Schwaiger, Orbis 1957, č. 85;
Klasikové 19. století, obrazy ze sbírky Karlštejnská a.s., Galerie Diamant S.V.U. Mánes, 5. 4.–27. 5. 2012, str. 88.
Nabízené mistrné dílo velkého českého malíře Hanuše Schwaigera nabízí malířův takřka autorský námět, a to krysaře. Toto téma autor poprvé vyhotovil ještě v letech svých vídeňských studii jako cyklus šesti perokreseb. Tehdy se mu za jeho práci dostalo uznání od samotného profesora Hanse Makarta, který si tyto kresby i zakoupil. Krysař, mýtická postava ze severoněmeckého Hamelnu, a posléze rozšířená do všech koutu Evropy, též do Čech, se nám zjevuje v autorově podání jako tajemný, postarší muž stojící v hloučku krys. Tato postava, ledabyle opřena o zeď, se stává atrakci pro přihlížející, v tomto případě pro ženu s dětmi. Ta se zdviženým ukazováčkem jako by kárala děti, aby nebyly neposedné a přihlížely roztodivné podívané. Schwaiger zde projevil svůj skvělý cit pro ilustrativní podání mýtů a legend, a taktéž své mistrné vykreslení daného motivu. Krysař, postava, kterou v českých zemích proslavil Viktor Dyk, je obklopen naslouchajícími hlodavci. On sám hrající na svou čarovnou píšťalu, je oblečen do okrových kalhot, bílé košile, modrého kabátu a pro něj signifikantní špičaté čapky. Děj je zasazen do městského zákoutí, blízkosti kovářova domu, dle domovního znamení. Také zde prosvítá další dům se stanovou střechou a na stejné linii sleduje děj havran, tvor nevěštící nic dobrého. Hanuš Schwaiger dílo nádherně vybarvil a posadil do reálií, kde se divák stává sám svědkem onoho děje. Autor v tomto díle potvrzuje vše, čím se proslavil a ukazuje, že je právem nazýván jedním z nejlepších autorů pohádkových motivů.
Autor viz T 2/443, TD 165, TB 30/351, B 9/464, NEČVU 2/740.