Kombinovaná technika na papíře, 62 x 41 cm, rámováno, v paspartě, pod sklem, datace 1970–1979, signováno vlevo dole SERPAN.
Malíř, básník, spisovatel a matematik, žil od r. 1927 ve Francii. Studoval biologii a matematiku v Paříži. V letech 1946–1948 byl členem surrealistické skupiny shromážděné kolem A. Bretona. S tímto uskupením vystavoval v roce 1947 v Galerii Maeght na programové výstavě francouzského poválečného surrealismu nazvané Surréalisme en 1947. Tato přehlídka byla následně díky úsilí J. Heislera částečně přenesena do Prahy a v témže roce byla uvedena v Topičově salonu pod názvem Mezinárodní surrealismus. V r. 1948 se Serpan odvrátil od surrealismu a věnoval se informelu; partnerem v dialogu o možnostech informální malby mu byl evropsky uznávaný kritik umění a kurátor Michel Tapié. Serpan neusiloval o optické znázornění vnímatelných přírodních fenoménů, nýbrž parafrázoval jejich struktury a vnitřní zákonitosti pomocí neformálních písemných znaků, transformovaných do poeticko-analytických obrazových světů. V r. 1957 se přestěhoval do Le Pecq a svůj zdejší dům si vyzdobil v interiéru informelní výmalbou. V r. 1963 vyhrál "Prix Marzotto" a "Couronne d'or", cenu udělovanou Mezinárodním centrem estetického výzkumu v Turíně. Jeden z jeho výrazných projektů byl triptych pro klášterní kostel Beaulieu vytvořený v roce 1972. V 70. letech se věnoval realizacím určeným do veřejného prostoru a dále rozvíjel svůj zájem o sochařství. Prostorovost Serpanových soch a objektů přirozeně navazovala na reliéfní povrch jeho maleb, který byl často utvářen nejen vysokými pastozními nánosy barvy, ale byl strukturován také dalšími materiály jako byl například cement. Vystavoval v Paříži, New Yorku, Bruselu, Düsseldorfu, Praze aj. Jeho díla jsou zastoupena ve veřejných sbírkách muzeí a galerií v Paříži, Beaulieu, Dunkerque, Montauban, Charleroi, Tokiu, Caracasu, Madridu, Limě a jinde.