Olej na plátně, 53,8 x 65 cm, rámováno, datace 1970, signováno vpravo dole J.Šíma 70 a zezadu J.Šíma 970, zezadu opatřeno autorskou dedikací.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa.
Provenience:
Darováno autorem Marie-Paule et Jean Leymarie 1970, sbírka Marie-Paule et Jean Leymarie;
poslední majitel získal dílo v dědictví.
Komentář PhDr. Karla Srpa:
Toto nádherné plátno pochází z významné sbírky předního znalce moderního umění Jean Leymarieho. Nejspíše jej obdržel od autora jako dar za přípravu výstavy a katalogu jeho důležité retrospektivy, která se uskutečnila v roce 1968 v Musée national d ´art moderne v Paříži. Leymarie do katalogu napsal úvodní text. S Šímou se přátelil během šedesátých let. Výrazně přispěl k popularizaci jeho díla. Dílo má esenciální povahu. Osamělý pětihran na šedé ploše, plynutí pozadí a stání a utkvění geometrického tvaru, to jsou rysy, jimiž dokázal Šíma oslovovat od druhé poloviny dvacátých let, a mnohonásobně je prohloubit během padesátých a šedesátých let. Symbolika, týkající se vzniku světa a matematického řádu, se stala v pozdní práci pro Šímu ještě zásadnější, než v raném období. Zde je vyjádřena na plno, dokonce lze toto plátno považovat za určitý předěl, mezi autorovou tvorbou ze druhé poloviny šedesátých let, a pak obrazy, které vznikaly počátkem sedmdesátých let, kdy již stál před vizualizací vnitřních konstrukcí. Šíma dospíval k velkému zjednodušení, které mělo silnou emotivní hodnotu. Pětihran se pro Šímu stal základním archetypálním útvarem, který se vyskytoval v jeho obrazech a kresbách ze šedesátých let mnohem častěji než jeho druhý symbol vejce.
Na obraze je věnování Marie – Paule a Jean Leymarieovým. Paní Leymarieová měla rovněž k umění blízko. Přeložila mnoho významných monografií v šedesátých letech do francouzského jazyka.
Lze předpokládat, že tento obraz byl vystavený: Sima, ouvres récentes, Le Point Cardinal, Paříž, 30. 11. 1971 až počátek roku 1972, kde je dílo shodných rozměrů (č. k. 21 (Sans titre), 54 x 65 cm, 1970). Šíma zřejmě ještě nebyl rozhodnut jak obraz pojmenuje, neboť nynější název kompozice je dodaný až následně.
Významný český malíř a ilustrátor, žijící od roku 1921 v Paříži, kde je považován za výraznou osobnost francouzského malířství. Studoval na pražské AVU u prof. J. Preislera, ve dvacátých letech byl členem známého avantgardního sdružení Devětsil. Jeho díla v této epoše jsou obdobou literárního poetismu. Počátky jeho tvorby jsou spojeny s generačním purismem a konstruktivismem. Tvorba založená imaginativně jej záhy přivádí do blízkosti surrealismu a k založení skupiny Grand Jeu, v jejíž filozoficky orientované poetice nachází zdroje své další tvorby: ústředním tématem jeho osobitých obrazů se stal prožitek jednoty světa a výtvarná fenomenologie živlů, především země a ohně. Konstitutivními prvky Šímovy tvorby jsou světlo a snové vize krajin, do nichž promítá mnohdy mytologické příběhy. Jako vize jsou koncipovány i jeho portréty. Jeho tvorba je v podstatě cestou odhmotňování se a to stále silnější rolí světla, přivádějící Šímovy kosmické vize do blízkosti lyrické abstrakce, ale také do tradice české barokní malby. Jako ilustrátor se řadí k nejpůvodnějším českým autorům. Šímovo dílo je zastoupeno v řadě muzeí a galerií, stejně jako v soukromých sbírkách.
Autor viz T 2/529, V 4/282, TB 31/42, B 9/606, NEČVU 2/822, F. Šmejkal: J. Šíma, Praha 1988.