Objekt, muchlaný papír, 26 x 26 cm, původní adjustace.
Z pozůstalosti Huga Demartiniho.
Významná česká malířka, kreslířka a grafička. Studovala u prof. J. Švába na Officina Pragensis, u prof. Z. Balaše na Státní grafické škole v Praze a u J. Kaplického na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Věnuje se malbě, kresbě, figurálním kolážím a objektům, užité i volné grafice, ilustraci a sklářskému výtvarnictví. V 70. letech převažovala tvorba figurálních textilních koláží s prostřihávanými plány a figurálními šitými objekty, později torza z muchlaného japanu vsazená mezi skla. Náměty čerpala z antiky a Bible. V 80. letech využívala vrstveného karbonového papíru, z něhož brutálními zásahy vznikaly jemné nástěnné figurální objekty, a hedvábného papíru. Od 1990 se zaměřila na dřevěné kolorované objekty a kresebné cykly, vyjadřující hluboce duchovní prožitek univerza. Časté je v této době u ní téma lidské tváře, konkrétně pak detail oka nebo úst, které značí poruchy v mezilidské komunikaci. V 60. letech byla členka skupiny UB 12 společně s J. Johnem, V. Boštíkem a V. V. Janouškovými. Od 1990 jezdí pracovat do Centre Pompidou v Paříží, přednáší v zahraničí a její díla jsou zastoupena v předních domácích a světových galeriích, stejně jako v soukromých kolekcí.
Autor viz TD 185, B 9/620, Ch 16/159, NEČVU 2/825.