Olej na sololitu, 52 x 63,5 cm, rámováno, datace 1942, signováno vlevo dole Karel Souček, zezadu opatřeno přípisem s určením.
Publikováno:
Dialogy v obrazech, Galerie S.V.U. Mánes Diamant, 2014, str. 165.
Významný český malíř, grafik, ilustrátor a pedagog, studoval na UPŠ u prof. J. Bendy a do uzavření školy nacisty také na AVU v Praze v ateliéru W. Nowaka. Později na AVU působil jako profesor a v letech 1967-69 dokonce i jako rektor. Jeho začátky jsou spojené s malířem V. Radou, kterému dělal počátkem 50. let na AVU asistenta, ale také s V. Rabasem. Byl členem skupiny 42, jejíž poetika určovala tón celé jeho tvorby, která má dramatický charakter a zdůrazňuje světelné hodnoty. Na jeho malířský projev mělo formující vliv prostředí Kladna, zvláště pak průmyslový ráz města. Díky němu svérázně modifikuje téma města - temná zákoutí městských ulic, ale zejména obrazy pasáží, nemocnic, nádraží, čekáren a ulic, hemžící se lidmi. V r. 1953 vyhrál soutěž na vyzdobení foyer Národního divadla, které mu přineslo uznání. V tomto období se také začal věnovat ilustrační tvorbě, z vlastní iniciativy ilustroval Kytici K. J. Erbena. Koncem 50. let ilustroval povídky a básně E. A. Poea. Pro náměty světových metropolí sbíral inspiraci z průběžných cest do Amsterdamu, Paříže a Londýna. V šedesátých letech začal malovat obrazy s námětem Dona Quijota a obrazovou poetiku k nim získaval v okolí řeky Berounky, kde si zařídil svůj venkovský ateliér. V r. 1978 se připojil do vedení Svazu československých výtvarných umělců. Za svou tvorbu byl oceněn zlatou medaili na Expo Brusel v r. 1958, stříbrnou medaili na Bienále v Sao Paulo v Brazílii v r. 1959 a prestižním oceněním Guggenheimovy nadace za r. 1961. Dnes je sice zastoupen téměř ve všech domácích předních galeriích, ale mnohem většímu úspěchu se jeho dílo těší na aukcích.
Autor viz T 2/471, TD 171, V 4/320, B 9/717, NEČVU 2/770.