Olej na kartonu, 46 x 47 cm, rámováno, pod sklem, datováno 1917, signováno vpravo dole V Špála 17.
Opatřeno odborným posudkem prof. PhDr. Jaromíra Zeminy.
Publikováno:
Petr Wittlich, Václav Lahoda, Marie Rakušanová, Karel Srp, Sváry zření, Fazety modernity na přelomu 19. a 20. století, 1890 - 1918, str. 287, č. 303.
Viděné dílo pochází z osobitého období pojetí kubismu jedno z největší malířů české moderny. Václav Špála se spolupodílel na utváření českého moderního umění a svým jedinečný malířským podpisem k nám promlouvá i ve vybraném díle Dvě koupající se dívky. Toto dílo je vytvořeno v duchu dnes již pro Špálu typické barevné kombinace, kterou malíř počal používat od roku 1911, taktéž v díle inspirovaném námětem takzvaných baigneurs, koupajících se, jež se stali vyhledávaným tématem, odkazujícím se na rajskou zahradu a splynutí člověka s přírodou. Námětem se zaobírali takový malíři, jako Paul Cézanne či André Derain. Václav Špála si při svém počínání utvořil kompozici tak, že hlavní aktérky námětu jsou středobodem všeho a nic neodlákává divákovu pozornost. Malíř dívky vypodobnil v rozjímavé atmosféře koupele, oděné pouze do krásy svých těl. Malíř nejen, že dílo vytvořil v duchu svých posléze oblíbených barev modré a typické špálovské růžové, ale taktéž ponechal něco ze svého předcházejícího zeleného období. Autorův kubistický projev není ani analytický, ani syntetický, vychází z osobitého vnímání tohoto směru a je provázán daným uměleckým a kulturním prostorem ve kterém se malíř pohyboval a tvořil. Tahy štětcem jsou sice vedeny v kosých směrech, vytvářející hrany objektům, přesto si jak živé či neživé komponenty námětu ponechávají svou citlivost a lyrické vyznění. Koupající se dívky pozvedají slovanskou krásu a cit na vyšší úroveň a dokazují Špálovu jedinečnost v dějinách českého umění.