1922, olej na plátně, 64 x 51 cm, signováno a datováno vpravo dole: VŠ 22, na zadní straně štítek: p. Karel Čapek, Praha XII, Úzká 28, a zadní straně slepeného rámu štítek: pí Scheinpflugová XII.

Provenience: Ze sbírky slavného spisovatele PhDr. Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové.

Obraz visel donedávna ve vile Karla Čapka v Praze-Vinohradech v místnosti „Pátečníků“ nad proslulou pohovkou (dobové foto s obrazem přiloženo*), na které sedával například Tomáš Garrigue Masaryk, Jan Masaryk, Dr. Edvard Beneš, Ferdinand Peroutka, Josef Čapek, Karel Čapek, Eduard Bass, Karel Poláček, Vladislav Vančura, Václav Rabas atd. („Pátečníci“ byla skupina kulturních a politických osobností první Československé republiky z okruhu spisovatele Karla Čapka, kteří se u něj v pátek odpoledne scházívali).

Jedná se o velmi slavné dílo Václava Špály, mnohokráte vystavované a publikované. Přední český kunsthistorik a znalec kubismu prof. PhDr. Vojtěch Lahoda DrSc. obraz zařadil do knihy.
Český kubismus, ve které Harlekýn a kolombina reprezentuje tvorbu Václava Špály. Rakouská Národní galerie Belvedere ve Vídni si vyžádala obraz Harlekýn a kolombina na výstavu FORMKUNST: Klimt-Kupka-Hoffmann-Holzel-Špála-Čapek-Picasso-Braque, která se uskuteční v roce 2015.

PŘILOŽENO POTVRZENÍ AUTENTICITY PROF. PHDR. TOMÁŠE VLČKA CSC., KONZULTOVÁNO S PROF. PHDR. JAROMÍREM ZEMINOU.

Prof. Zemina k dílu mimo jiné uvádí: „Tvarová složka obrazové kompozice je zde odvozena z kubistické tendence přírodní tvary geometrizovat, a tak v nich po Cézannově vzoru zdůrazňovat to, co je v nich podstatné, základní, společné. Složka barevná, omezená na nuance tří barev – červené, modré, bílé, k nimž je na jednom místě přidána jako zvláštní akcent zelená, je Špálovým osobním přínosem modernímu malířství navazujícímu na fauvismus a jeho expresivní barevné nadsázky a přeměny přirozeného zbarvení věcí.
Zvláštní pozornosti zasluhuje neobvyklý námět posuzovaného obrazu, čerpaný z italské commedie dell´arte a představující dva z jejích hlavních aktérů – vpravo kolombinu a vlevo harlekýna, který – s dýkou v ruce – jí asi v návalu žárlivosti vyhrožuje. Domnívám se však, že zdrojem inspirace tu Špálovi nebyla jen tradiční fraška, ale také Cézannův proslulý obraz Mardi gras – Masopustní úterý z roku 1888, kde však jednajícími postavami nejsou harlekýn a kolombina, ale harlekýn a pierot“.

Vystavováno:
– IX. Výstava Klubu výtvarných umělců Aleš v Brně, Václav Špála- Souborná výstava, (listopad 1922), kat. číslo 51
– V. Výstava „Tvrdošíjní“ v Krasoumné jednotě v Praze (24. 3.- 15. 4. 1923), kat. číslo 97
– LXXXVIII. Výstava Spolku výtvarných umělců Mánes, souborná výstava Václava Špály (únor 1925), kat. číslo 50
– Souborná výstava díla Václava Špály v Mánesu
(1. 3.-10. 4. 1935), kat. číslo 66
– Dům umění v Brně -Výstava in memoriam Václava Špály (1. 6.-30. 6. 1946)
– Spolek výtvarných umělců Mánes Národní umělec Václav Špála
-posmrtná výstava“(září-říjen 1947), kat. číslo 76
– Tvrdošíjní Galerie hl. m. Prahy, Staroměstská radnice Praha, (6. 3.-6. 4. 1986), kat. číslo 81 (reprodukováno celostránkově ve výstavní katalogu)

Publikováno:
– Volné směry č. 6/1933 (reprodukováno na str. 133)
– Jaroslav Slavík a Jiří Opelík Josef Čapek, vydal Torst, 1996 (reprodukováno na str. 418-místnost Pátečníků)
– Vojtěch Lahoda Český kubismus, vydalo nakladatelství Brána 1996, reprodukováno celostránkově na str. 118
– Lubomír Slavíček Sobě, umění, přátelům Kapitoly z dějin sběratelství v Čechách a na Moravě 1650-1939 (reprodukováno na str. 242 a 243, dobové fotografie obrazu s pohledy do bytu Karla Čapka)
– Jan Vaněk 1891-1962 Civilizované bydlení pro každého (reprodukováno na str. 133)