"Olej na plátně, 81,5 x 65 cm, rámováno, datace 1924, signováno vlevo dole V.Špála 24.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa.
Komentář PhDr. Karla Srpa:
Přestože je Špála proslulý zejména jako malíř zátiší s květinami, neznamená to, že v jeho práci vždy převažovaly. Dokonce byly roky, kdy se věnoval mnohem více figurálním obrazům a krajinám, než zátiším. Patří mezi ně prvá polovina dvacátých let, kdy byl členem skupiny Tvrdošíjní. Špálův přístup k zátiším byl tehdy velmi uvolněný, jako by si je ohmatával a pokaždé nově stavěl. Příkladem je právě toto zátiší, které je vymezené úzkým rohem stolu, na jehož fialové desce stojí modrý džbán, korespondující s výrazně rytmickým rukopisem pojatým modrým pozadím, které vytváří pulzující pole pro barevnou hru květin, nejčastěji různých tulipánů (divák může ocenit hloubku fialových), které jsou doplněné o dvě žluté prhy vpravo dole a o zelené větévky akátu s červenými květy vlevo. Oproti pozdějším někdy téměř symetrickým zátiším je toto výrazně vychýlené levým směrem, jako by bylo přetížené a diagonálně vyhrocené. V tomto přístupu lze shledat podstatný rys Špálova modernismu, avšak zároveň si dokázal zachovat smysl pro senzuální pojetí jevu, které bylo mimořádně bohaté. Projevilo se v odstínech červených, karmínových a žlutých květů.
Pátráme-li po tomto obraze v minulosti Špálovy bohaté tvorby, dojdeme ke katalogu LXXXI členské výstavy SVU Mánes z října-listopadu 1924, kde narazíme mj. na dvě položky (č. k. 184 a 185, olej), jež měly název Květiny, 1924. Zřejmě tytéž obrazy vystavil Špála na své samostatné výstavě LXXXVII výstava SVU Mánes v únoru 1925 (č. k. 58 a 59), kde jim dal název Kytky 1924 a prodával je za 6. 000 Kč. Následně se po obou obrazech ztrácí stopy a zřejmě se neobjevily na žádné z jeho výstav. Jeden z obrazů Květin se dochoval na černobílé fotografii, která byla nedávno reprodukována v katalogu Špálovy samostatné výstavy (Národní galerie, 2005, nestr.). Fotografie měla na zadní straně vepsán název: Kytky 1924 (maj. Dr. Hiller, chodí do Komerční banky). S velkou pravděpodobností je náš obraz uveden ve Špálově soupise vlastního díla (Praha 2002), na str. 45: „1924 olej b. č. Kytice myslím, že ji má řed. Neumann nebo red.“ O druhých Květinách, známých z černobílé reprodukce, není v soupise zmínka. Podle zápisu je zřejmé, že Květiny pocházejí z období, kdy ještě nedával čísla na své obrazy a že ani nevěděl jistě, kdo je vlastníkem obrazu.
Podpis na obraze je uskutečněný způsobem, jenž Špála používal na svých starších obrazech. Je vrytý otočeným štětcem do mokré barvy.
Obraz působí velmi živě, je skvělou ukázkou autorova proniknutí do emotivních hodnot barvy.
Významný český malíř a ilustrátor, spolutvůrce specifické české lyrické verze kubismu. Studoval krátce na AVU v Praze u prof. V. Bukovace a F. Thieleho. Pro Špálu, stejně jako pro jeho vrstevníky, byla podnětná výstava E. Muncha konaná v únoru a březnu r. 1905 v prostorách pražského Mánesa, avšak také fauvismus a kubismus. V r. 1911 se stal spoluzakladatelem Skupiny výtvarných umělců, r. 1917 Tvrdošíjných, reagujících na kubismus programově, ale vytvářejících již jeho svébytné verze. Po r. 1918 Špála ve svých dílech euforicky reaguje na vítězství českého národa nad útrapami první světové války, které vyjadřuje bytostnými projevy české povahy, rytmem národních písní s jadrnou a přitom lyricky podbarvenou zkratkovitostí. Proto se také Špála cítil blízkým J. Čapkovi, se kterým ho pojil dynamický výraz malby a jasnost znaku. Po r. 1920 si formuloval svůj specifický rukopis, způsob práce s nelomenou barvou a jednoduše konstruovaným prostorem budovaným širokými tahy štětce. Mezi nerealizované, ale velmi dobře hodnocené grafické práce patří Špálův návrh plakátu na téma osvobozené vlasti, který byl prezentován na Výstavě propagačního plakátu Československé republiky v Topičově salonu, představující polozahalený dívčí akt se dvěma ratolestmi vítězství v rukou. V jeho díle se také v té době ustálily typické náměty smyslově a citově pojatých zátiší a krajin s řekou z okolí Berounky a Otavy. V poslední fázi svého uměleckého vývoje našel Špála dominantu v modré barvě. Prof. Matějček o Špálově tvorbě napsal: ""…jeho plátny mluví k nám umělec, jehož dílo vyzrálo v rámci světově orientovaného umění v projev, jehož místní přízvuk má jadrnost a plnost živého nářečí národního.""
Autor viz T 2/549, TD 187, V 4/324, TB 31/325, B 9/733, NEČVU 2/836, 2/1019."

FLOWERS IN THE PITCHER
Oil on canvas, 81,5 x 65 cm, framed, dated 1924, signed lower left V.Špála 24.
Provided with expertise of authenticity by PhDr. Karel Srp.