Olej na plátně, 81,5 x 66 cm, rámováno, datace 1931, signováno vpravo dole V Špála 31, zezadu opatřeno přípisem s určením a číslem soupisu díla 618. Publikováno: Václav Špála, Soupis díla 1885 – 1946, Ars Fontes, Praha 2002, str. 71, soupis č. 618. Provenience: Z majetku sběratele Františka Venery. Nabízený obraz je důkazem Špálova nejvyzrálejšího období, kterému se často přezdívá modré, ze kterého pocházejí nejosobněji laděné pohledy na českou krajinu, zvláště v okolí řeky Otavy, kdy využíval krajinu k vyjádření svých niterných pocitů a jeho optimistického náhledu. Po těchto barvou saturovaných krajinách třicátých let přicházejí zátiší a četné kytice ve vázách. Předložený obraz se však z této četné řady vyjímá neobvyklým snoubením žánrů; na jedné straně rozbujelá květina přetékající skoro pryč z okraje plátna po vzoru vlámských realistických zátiší 17.století přepadávajících do prostoru diváka. Pozadí se však nespokojuje jen s podřadnou rolí zadního plánu, tedy jakési barevně šrafované výplně, ale důmyslný malíř nám zde nabízí nízko položený horizont krajiny, ačkoliv jen v náznaku pro zkušeného diváka, přestože se barevný přednes uvolňuje z nadřazenosti modré a barevná paleta je velkorysá i k ostatním barvám. Sytá a neomylně špálovská modř je stále dominantní. Dílo v sobě spojuje všechny Špálovy tendence, které se během jeho profesního života kumulovaly. Pozorujeme, jak přetrvající tendenci k tvarové zkratce a jisté kubistické sumarizaci, stejně tak jisté ornamentální ukotvení, zvláště patrné v hustě za sebe kladených tazích štětce, tak intertextuální hře a propojování malířských žánrů na pomezí krajinomalby a prostého zátiší. Není proto divu, že si zasloužilý český malíř vysloužil skvělé jméno, jak za svého života, tak i dnes, kdy se jeho díla pravidelně objevují na předních příčách aukčních úspěchů.