Akryl na plátně, 150 x 110 cm, datace – 2009 - 2014, signováno zezadu Špaňhel 2009-14, zezadu opatřeno přípisem s určením.

Autor studoval v ateliérech konceptuální malby Milana Knížáka a Jiřího Davida na pražské AVU a již během studijních let proběhla řada jeho autorských výstav. Jakub Špaňhel po absolvování se i přes vystudované zaměření ateliéru ve svých námětech s oblibou vracel k tradičním tématům, jakými jsou například sakrální interiéry pražských chrámů. Svůj obdiv k tradici malířského odkazu Rembrandta van Rije či Williama Turnera nikterak nepopírá a po celou dobu své tvorby se jejich dílem inspiruje. Autor svůj způsob malby často omezuje na monochromatickou škálu černé, šedé a zlaté barvy, které potahují plátno obrazu jako jakýsi dekorativní koberec. Malířovy známé cykly jsou například intimní průhledy do katedrály sv. Víta či sv. Ignáce na Novém Městě, které vypovídají o transcendentálním obsahu autorových děl i prostoru. Kromě těchto velkolepých pláten svatostánků a jejich interiérů patří mezi jeho ustálené náměty i drobné každodenní předměty či tradiční zpodobení květinových zátiší, které však nezobrazuje tradičním způsobem, ale nově tento žánr reinterpretuje. Mezi tento pomyslný cyklus děl patří i nabízené dílo Žluté růže. Tento květinový námět autor vypodobnil takřka v mikropodání, kdy jako by zaostřil na samotnou hmotu květeny, ale ponechal si přístup vidění reálie, kterou vyvedl do monochromatické žlutozelené. Růže jsou zde podány ve stylizaci jakési fotografie zátiší, kdy si všechnu pozornost uzurpují květy růže a zbytek je jen rozostřen. Špaňhel v daném případě díky zvolenému velkému formátu plátna potrhl věcnost zvoleného námětu a utvrdil diváka v jeho koncentraci vůči námětu. Žluté růže odkazují na holandskou kabinetní malbu a za pomoci perspektivy se i částečně naklánějí směrem do prostoru diváka, jak tomu často v těchto malbách bývalo. Jakub Špaňhel je stálicí současné české malby, jeho díla jsou svébytnými kusy a Žluté růže toho jsou bezesporu důkazem.