Olej na plátně, 82 x 122 cm, rámováno, datace – po r. 1903, signováno vlevo dole Karel Špillar, zezadu opatřeno autorovým pozůstalostním razítkem č. 1031.
Komentář PhDr. Mgr. Michaela Zachaře:
Svébytnou krajinářskou formu si Špillar nalezl záhy po roce 1903 ve Francii za pobytu v Onivalu a širším normandském okolí. Tehdy tam v plenéru zachytil množství terénních situací s osobitou vegetací i proměnlivou atmosférou nebe. Drobné studie pak v ateliéru převáděl do mírně již komponovaných obrazů pro výstavy. Silná modř ve zde představeném krásném díle určuje základní mírně dramatičtější notu z nadhledu pořízeného záběru, jenž vyvolává příjemné napětí a exotičtější rámec podání. Rané Špillarovy obrazy patří k jeho nejzdařilejším a sběratelsky nejcennějším.
Tvorba Karla Špillara, který byl žákem F. Ženíška na UPŠ v Praze, kde byl sám později jmenován profesorem, patří k dekorativnímu proudu českého meziválečného umění. Založeno smyslově a vitalisticky se projevující dílo se odvíjí od Preislerovy tvorby a hlavně pak od poučení z francouzské malby. Jeho smysl pro monumentalitu se projevil pak i ve velkých dekorativních úkolech, jako např. v Obecním domě v Praze, ale i v řadě dalších veřejných společenských prostorů.
Autor viz T 2/553, V 4/331, TB 31/378, B 9/748, NEČVU 2/838.