Olej na kartonu, 15 x 21 cm, rámováno, datace – okolo r. 1910.
Tvorba Karla Špillara, který byl žákem F. Ženíška na UPŠ v Praze, kde byl sám později jmenován profesorem, patří k dekorativnímu proudu českého meziválečného umění. Založeno smyslově a vitalisticky se projevující dílo se odvíjí od Preislerovy tvorby a hlavně pak od poučení z francouzské malby. Jeho smysl pro monumentalitu se projevil pak i ve velkých dekorativních úkolech, jako např. v Obecním domě v Praze, ale i v řadě dalších veřejných společenských prostorů.
Autor viz T 2/553, V 4/331, TB 31/378, B 9/748, NEČVU 2/838.