"Olej na plátně, 92 x 110 cm, rámováno, datace 1851, signováno vpravo dole LStephan 851.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Šárky Leubnerové.
Komentář PhDr. Šárky Leubnerové:
Stephanova dnes známá malířská tvorba není příliš rozsáhlá a každá nová práce je významným příspěvkem k dalšímu poznání jeho díla. Malíř ukončil pražská studia roku 1850 a již následujícího roku, ze kterého pochází také předložená práce, odjel do Düsseldorfu. Na pražskou jarní výstavu Krasoumné jednoty roku 1851 zaslal tři práce: jednu již z Düsseldorfu (Večerní krajinu z Tyrolska, č. k. 137, cena 300 zl.) a dvě byly zaslány ještě z Prahy (mj. Večerní krajina, č. k. 263, olej, cena 150 zl.). Je velmi pravděpodobné, že jednou z nich byla právě předložená Večerní krajina.
Ve Stephanově tvorbě dlouho doznívala témata, která byla oblíbená a často frekventovaná Haushoferově ateliéru; zvláště námět intimní podvečerní krajiny s jezírkem a čápy, který nalezneme v dílech Adolfa Kosárka, Julia Mařáka, Aloise Bubáka, Adolfa Chwaly a dalších. Stephan se k tomuto tématu v padesátých letech několikrát vracel a ještě roku 1859 vytvořil slavnou a často reprodukovanou Krajinu s čápy (Národní galerie v Praze). Také předložena práce náleží do této námětové skupiny.
Večerní krajina sice není obohacena o čápy, ale je to varianta kompozice, která byla na pražské Akademii mezi studenty populární; jezírko bažinaté krajině, obkroužené listnatými stromy, představené v podvečerní atmosféře. Teplé světlo zapadajícího slunce umocňuje na Stephanově plátně intimní ztišenou náladu přírody, stafáž, ubírající se lesíkem k vesnici a věž nedalekého kostela, objevující se mezi stromy, dotváří ideální, harmonickou krajinu. Efektní barevnost, charakteristická pro Stephanovy práce, se projevila výrazným koloritem, zvláště ostrou zelení, ale i rezavohnědými a tmavě žlutými tóny a jejich polotóny, dokreslujícími podzimní krajinu. Pitoreskní přírodní motivy – v tomto případě balvany v popředí, zaujmou diváka především bohatou škálou a pastózní malbou.
Ač Stephanova komponovaná lesní partie s jezírkem náleží k jeho rané tvorbě, kvalitou malby a především zprostředkováním přírodní nálady s brilantně zachyceným světlem zapadajícího slunce, které pojí celou scenérii v jedinečnou ideální harmonickou kompozici, ukazuje již na vyspělého a velmi talentovaného umělce.
Významný malíř horských lesnatých krajin, studoval na pražské akademii v letech 1843-1850 u Christiana Rubena a Maxe Haushofera, později se vzdělával v Düsseldorfu v krajinářské škole Andrease Achenbacha. V r. 1864 pobýval v Tyrolích. Trvale žil v Praze, kde soukromě vyučoval krajinomalbu. Jeho krajiny jsou komponované a pojaté romanticky, vyznačují se výraznou barevností, zvláště pak stínováním zelení a četnými pitoreskními motivy. O jeho díle promlouval také známý spisovatel Jan Neruda, který pro časopis Umění zmínil malířovo umění. V recenzi na jeho výstavu popisoval jeho obrazy Krajina labská, Jezero Garda (1861) a Ze Šumavy těmito slovy:"" ... zdá se nám, že umělec ten vzdaluje se vždy víc a více od přírody a přirozenosti, že vyhledává efektů v barvách..."", a dále o dílech Letní krajina, Krajina moravská (1862), Krajina v Pohoří, V neděli z rána (1864)""... Leopold Stephan je jediný z českých umělců, kterému již popřáno místa v mnichovské nové Pinakotece..."", a dále o obrazu Poustevna (1870):"" ... působí víc již svou nezvyklou romantikou…"". Nejčastěji zobrazoval tyrolské hrady, stěny alpských ledovců, solnohradská jezera, skalnaté a lesní partie nebo záběr na krajinu v bouři. Náladové a neobvyklé scenérie vyhledával na Šumavě, jezdil za nimi k Turnovu, na Moravu, ale také na Slovensko do údolí Váhu u Trenčína.
Autor viz T 2/486, TB 31/597, B 9/819."