Vyhráváte, Váš limit na vyžádání. Limit lze zvýšit.>
Uhel a kvaš na papíře, 83,5 x 56,5 cm, rámováno, pod sklem, datace – po r. 1910, signováno vlevo dole M Švabinský. Posoudil a pravost potvrdil PhDr. Mgr. Michael Zachař. Publikováno: Antonín Matějíček, Švabinský Max: Sto kreseb, Praha 1923, č. 21; Jana Orlíková, Max Švabinský – Ráj a mýtus, Gallery 2001, str. 128 (publikována varianta díla); Martin Kuna, Zuzana Švabinská, Václav Ševčík ml., Max Švabinský – Malířské a kreslířské dílo 1879–1916, Muzeum Kroměřížska 2014, str. 274. Díváme se na mistrnou kresbu Maxe Švabinského, na kresbu, která v posledních letech v nabídkách českých aukcí nemá obdoby. Jedná se o jednu z verzí tohoto motivu, jak napovídá již pojmenování. Tato verze, později využita pro lept datovaný do roku 1912, je úžasným a ve své formě surovým důkazem umělcových postupů, díla a vůbec uměleckého přístupu. Žena, Diana v lese, která je předzvěstí nové, jiné skutečnosti, vidinou ženy, jež je součástí přírodního universa. Toto dílo je jedním z mála důkazů nového směru Maxe Švabinského, který nakonec kulminoval k období děl s námětem Rájů. Divákovi se naskýtá pohled na moment, kdy lovkyně vypustila svůj šíp z tětivy, a ten jako bělostný hrot míří ke kořisti, ptáku, který je též konturován bělobou. Slunce na celý výjev dohlíží a osvětluje jej. Samotná lovkyně je v nádherném pohybu a navozuje tak pocit symbiózy atmosféry vně a uvnitř díla. Max Švabinský se zde projevuje jako mistr kresby, jedné z nejdůležitějších devíz malíře a potvrzuje tak svůj věhlas, který měl, jak za svého života, tak po něm. Dílo si zaslouží velké uznání a v celistvé tvorbě Švabinského zaujímá své pevné a důležité místo. Autor viz T 2/573, 2/781, TD 191, 224, V 4/393, 6/440, TB 32/330, B 10/23, NEČVU 2/848.