Kombinovaná technika na kartonu, 37,5 x 59,5 cm, datace 1957, zezadu značeno pozůstalostním razítkem autora, zezadu opatřeno podpisem manželky autora.

Posoudili a pravost díla potvrdili PhDr. Rea Michalová, Ph.D,, prof. PhDr. Jaromír Zemina.

Publikováno:

Jiří Vykoukal, Václav Tikal, Praha, 2007, str. 146, č. obrazu 128.

Autorem díla je jeden z poválečných českých surrealistů, který tento směr dále rozvíjel a spoluutvářel v českém prostoru. Václav Tikal se v nabízeném díle ohlíží zpátky k prvopočátku surrealistického hnutí vedeného André Bretonem. Po náhodném nálezu Zpěvů Maldororových od Isidora Ducasse Philippem Soupaultem v jednom zapadlém knihkupectví v roce 1917, se básnická sbírka stala, vedle prací Rimbauda a Baudelaira, prakticky přes noc modlou všech surrealistů. Pro surrealisty se Zpěvy staly stěžejním textem a autorův jedinečný styl byl považován za předchůdce automatického psaní. Text o Maldororovi se stal také součástí Bretonova prvního manifestu surrealismu vydaného v roce 1924 a Zpěvy se dočkaly řady vydání a odborných studií. Václav Tikal se k tomuto aktérovi Zpěvů svým dílem vrací a rozvíjí ho do dalších forem. Autor zde vystavěl fantaskní, surrealistickou krajinu, ve které se zdá být všechno možné. A to od v popředí neskutečných výjevů, hmot mnoha očí a forem, přes pokračující krajinný reliéf různých struktur, po samotný horizont, kde přítomnost Slunce lze vyčíst jen z jeho odrazu na hladině vody. Český překlad originálu Zpěvů je spjat s jiným českým surrealistou, a to nikým jiným než s Jindřichem Štyrským, který první české vydání doprovodil svými ilustracemi. Tento fakt poukazuje na to, jak silná linka daného námětu byla, jak moc zapůsobila i na české surrealistické umění. Václav Tikal nabízené dílo vystavěl s bravurou sobě vlastní. Tikal vždy vynikal ve hře s kompozicí a perspektivou zachyceného a u daného díla tomu není jinak. Umělec si v díle libuje nejen v široké barevné škále, ale i ve formách. Příkladem jsou skoro všudypřítomné oči či relikt antického sloupu, který po levé straně námětu stojí jako svědectví napříč dobou. Název díla napovídá, že surrealistické tvorbě přibyly další náměty, mezi nimiž ve jménu díla citovaný atomový věk, jenž přinesl v poválečné době opět další podněty umělecké tvorbě. Václav Tikal si ve své tvorbě nezadá s žádným významným českým surrealistou a Duha rozporů romantika Maldorora a skutečnost atomového věku je toho výtečným důkazem.